Přezdívka hráče: Rouzí
Jméno a příjmení: Lumina Aslanov
Stav: Svobodná
Rodina:
- Rodiče - † Elena Aslanov, † Nikolaj Aslanov - Na rodiče si moc nevzpomíná. Zemřeli, když jí bylo 6 let. Matně si vybavuje, jak vypadali. Jediné, co si pamatuje je, že se velmi často stěhovali.
- Adoptivní rodiče - Connor Sirius, Sophia LaBelle - Tento pár ji bez výhrad přijal za vlastní dceru. Díky nim Lumina vyrostla v milující rodině.
- Nevlastní bratr - Bastien Sirius LaBelle - Velký brácha, ochránce, nejlepší přítel. Ti dva k sobě měli vždycky blízko.
Věk: 21 let
Povolání/Kasta: švadlenka/nižší třída
Náboženské přesvědčení: Nikomu nebere víru, ať už je to v cokoliv. Ona sama věří v osud. Co se má stát, to se stane.
Portrét: Lindsey Stirling
Na první pohled je malé rozpustilé pískle s nesmrtelným úsměvem na rtech, které nedokáže nic rozházet. Působí jako malé dítě, které vidí svět skrz růžové brýle. Neviňátko neposkvrněné krutostí okolního světa. Vzbuzuje ochranitelské pudy, ale ona nechce být hlídána a navíc chránit jí je moc těžké, dá se říct práce na plný úvazek, protože chvíli neposedí. Hyperaktivní děvčátko se zlatým srdcem. Ta co ráda pomůže i cizinci a hrne se do toho po hlavě. Pokud je to nad její síly, tak alespoň vyslechne ztrápenou duši, ale vždy se snaží ze všech sil pomoci. Třeba přivést na jiné myšlenky, objevit ztracený úsměv na tváři. Takhle se vám bude zdát i na druhý, třetí a další pohled. Ona taková prostě je. Nesobecká, celá by se pro druhé rozkrájela.
Tahle její dobrotivost jí však jednou přivede do hrobu. Protože není fyzicky zdatná je snadné ji odklidit z cesty. Ale vzhledem k její nešikovnosti to levou zadní zvládne sama. Hloupoučká zrovna není, ale něco z té dětské naivnosti v sobě stále má, proto i při vší přezíravosti a nedůvěřivosti může skočit na špek kdejakému podvodníčkovi. Optimisticky věří, že každý člověk je ve své podstatě dobrý a tak se to v ní bije.
Je obdarovaná živou a bláznivou povahou. Není vůbec stydlivá, spíše ta společenská bytost, co se drží u ohniště dění. Je hodně zvědavá. Už odmalinka chce vědět všechno, co se kde šustne. Nezřídka kdy se jí to vymstí a doví se něco, co by si přála nevědět. Nebojí se zkoušet nové věci a často jedná impulzivně. Nepřemýšlí a je schopná udělat hodně věcí, kterých potom lituje. Proto se radši konfliktům vyhýbá. Těch by mohla opravdu hodně litovat. Nemá problém se seznamovat. Je upovídaná, ale taky ví, kdy tu pusu zavřít. Tajemství drží jako hrob a nedá se zlomit, pokud dá někomu své slovo. Na rozdíl od psychické bolesti tu fyzickou snáší docela dobře. Jistěže by se tomu radši vyhnula, není přece masochistka. A sadistka už vůbec ne, nikdy nechce nikomu ublížit. Skoro by se dalo říct, že obrečí i rozbitý hrníček.
Zlozvyky: Co na srdci, to na jazyku. Je přehnaně zvědavá a šťourá do vosího hnízda tak dlouho, dokud... no vy víte. Nečekejte po ní, že bude dochvilná. Přijde pozdě na důležitou schůzku, dokonce se často stává, že se opozdí s dokončením zakázky v práci. Avšak v tomhle případě se vyplatí počkat, protože její práce je opravdu kvalitní, dalo by se to považovat za další zlozvyk - dotáhnout své dílo k dokonalosti.
Základní schopnosti:
Znalost čarodějných rituálů
Znalost bylinek
Schopnosti navíc:
1. stupeň - sejmutí kletby
2. stupeň - výroba talismanů
3. stupeň - telekineze
Lumina pochází z reálného světa. Z raného dětství si pamatuje opravdu málo. Maminka často plakala, ale když byla malá Lumina poblíž, vždycky se snažila na tváři vykouzlit úsměv. Na otce si pamatuje jako na zachmuřelého muže, který snad kvůli práci trávil doma příliš málo času. Možná i kvůli němu se tolik stěhovali. Na každém místě zůstali jen chvíli, a tak se Lumina cítila opravdu osamělá.
Na ten den, kdy přišla o rodiče si pamatuje ze všeho nejméně. Zase balili věci do papírových krabic, ale tentokrát jen to nejdůležitější, protože neměli mnoho času. Pak následuje dlouhé okno, které končí probuzením v cizí posteli. Ta drobná tmavovlasá žena jí řekla, že měla s rodiči autonehodu uprostřed lesa, kterou přežila jen ona. Zázrak? Nejspíš ano, protože šestiletá vyvázla jen s lehkými zraněními.
A tak se ocitla v malém městečku schovaném v lesích, kde jí téměř nic nechybělo. Ano, dlouho smutnila po rodičích, ale Connor se Sophie se snažili, co to šlo, aby se malá zase smála a jejich úsilí se vyplatilo. Lumina do té rodiny zapadla a během let i sousedi zapomněli, že vlastně není jejich.
Její puberta byla trochu bouřlivější. Pod vedením velkého bratra podnikala věci, které se na slečnu nehodí, ale vždy měla jasně stanovené hranice, které nepřekročila. Tehdy se u ní projevila i její kouzelná moc, kterou podědila nemá ponětí po kom. Zprvu se o tom bála komukoliv říct a právě Bastien byl první, komu se svěřila, když už cítila, že se jí to vymkne z rukou. Hlavně ta telekineze. Bála se, že se jí její nová rodina zřekne, ale setkala se s podporou. Ale to nestačilo, nikdo neměl tušení, jak tyhle čáry máry fungují.
Začala pátrat po tom, kdo byli její rodiči, našla několik měst, kde dříve bydleli a byla rozhodnutá přijít té věci na kloub a dovědět se o sobě víc. Krátce po osmnáctých narozeninách se vydala na cestu do světa. Nikdy nechtěla cestovat, její malé městečko v lesích jí bohatě stačilo, ale vlastně na poznávání nových míst nebylo nic špatného. Jenže moc nových poznatků jí to nepřineslo. Po roce neúspěchů se chtěla pokořeně vrátit domů. Náhle se před ní zjevily nové informace, které vedly do Salemu. Tahle stopa ji zavedla do nečekaného dobrodružství.
Už jsou to více, než dva roky, co se zařadila do běžného života v městečku, které není tak běžné. Nutno říct, že mlha obklopující Salem, a nebo město samotné, má na ní větší účinky, než jen to, že se přenesla do dávného století. Ona pomalu začala zapomínat kdo je a odkud pochází. Pokud nad tím nezačne přemýšlet, připadá si jako obyčejná dívka žijící v Salemu od nepaměti. Zapomněla na pátrání po rodičích, zato si rozvinula svoje schopnosti. Dá se říct, že tady zatím žije šťastný život...
Na ten den, kdy přišla o rodiče si pamatuje ze všeho nejméně. Zase balili věci do papírových krabic, ale tentokrát jen to nejdůležitější, protože neměli mnoho času. Pak následuje dlouhé okno, které končí probuzením v cizí posteli. Ta drobná tmavovlasá žena jí řekla, že měla s rodiči autonehodu uprostřed lesa, kterou přežila jen ona. Zázrak? Nejspíš ano, protože šestiletá vyvázla jen s lehkými zraněními.
A tak se ocitla v malém městečku schovaném v lesích, kde jí téměř nic nechybělo. Ano, dlouho smutnila po rodičích, ale Connor se Sophie se snažili, co to šlo, aby se malá zase smála a jejich úsilí se vyplatilo. Lumina do té rodiny zapadla a během let i sousedi zapomněli, že vlastně není jejich.
Její puberta byla trochu bouřlivější. Pod vedením velkého bratra podnikala věci, které se na slečnu nehodí, ale vždy měla jasně stanovené hranice, které nepřekročila. Tehdy se u ní projevila i její kouzelná moc, kterou podědila nemá ponětí po kom. Zprvu se o tom bála komukoliv říct a právě Bastien byl první, komu se svěřila, když už cítila, že se jí to vymkne z rukou. Hlavně ta telekineze. Bála se, že se jí její nová rodina zřekne, ale setkala se s podporou. Ale to nestačilo, nikdo neměl tušení, jak tyhle čáry máry fungují.
Začala pátrat po tom, kdo byli její rodiči, našla několik měst, kde dříve bydleli a byla rozhodnutá přijít té věci na kloub a dovědět se o sobě víc. Krátce po osmnáctých narozeninách se vydala na cestu do světa. Nikdy nechtěla cestovat, její malé městečko v lesích jí bohatě stačilo, ale vlastně na poznávání nových míst nebylo nic špatného. Jenže moc nových poznatků jí to nepřineslo. Po roce neúspěchů se chtěla pokořeně vrátit domů. Náhle se před ní zjevily nové informace, které vedly do Salemu. Tahle stopa ji zavedla do nečekaného dobrodružství.
Už jsou to více, než dva roky, co se zařadila do běžného života v městečku, které není tak běžné. Nutno říct, že mlha obklopující Salem, a nebo město samotné, má na ní větší účinky, než jen to, že se přenesla do dávného století. Ona pomalu začala zapomínat kdo je a odkud pochází. Pokud nad tím nezačne přemýšlet, připadá si jako obyčejná dívka žijící v Salemu od nepaměti. Zapomněla na pátrání po rodičích, zato si rozvinula svoje schopnosti. Dá se říct, že tady zatím žije šťastný život...
XXX
Žádné komentáře:
Okomentovat