Asher Sherburne

Přezdívka: Biá

Jméno: Asher Sherburne
Stav: Vdovec
Rodina: 

• Otec - Neznámý

• Matka - Alyssa Sherburne, mrtvá

• Žena - Jeni Sherburne, rozená Porcher, mrtvá

Rasa: Člověk
Věk: 42
Povolání: Voják
Náboženské přesvědčení: Ateista, ačkoliv byl veden k víře, válka jej o všechnu připravila
Portrét: Hugh Jackman
 

Asher byl vždy pořádný kus chlapa, již od mládí. Je vysoký a mohutný, se širokými rameny a obrovskýma rukama. Pod vrstvami oblečení se skrývá roky vypracovávané tělo, které už sice od svého maxima zase ustupuje, ale to nic nemění na tom, že je o co stát. Svaly má pevné a vypracované od manuálních prací i máchání mečem. Na tváři se již projevuje jeho věk, je posetá vráskami a bezpočtem jizviček, porostlá neopečovávaným prošedivělým vousem. Přestože při velmi vzácném úsměvu mu vyskáčou vrásky smíchu kolem očí i úst, společně s drobounkými ďolíčky, několik zubů chybí.
Celé tělo má pokryté jizvami. Obrovská jizva do kulatého tvaru je na pravém rameni, kde byl bodnut mečem nepřítele, nalevo od pupíku má jasně patrnou zašitou díru od kulky nějaké palné zbraně. Tři prsty na pravé noze má znetvořené, jak mu na ně šlápl kůň. Každá z tisíce jizev má jistě svůj příběh, ale ani Asherova stárnoucí paměť je již všechny nezná.

V mládí býval Asher bouřlivý, agresivní a vášnivý, cholerický, hlučný a bujarý. Nyní je z něj zapšklý, zamlklý stařec. Málokdy mluví, pokud není tázán a nemá rád zdlouhavé tlachání. Je mužem činu, ne slov, vždy byl a vždy bude. Nemá příliš velkou trpělivost, často se nechává svými slabými nervy unést. Když není zbytí, je loajální, avšak nejraději jedná na vlastní pěst. Statečnost tohoto muže se nedá zapřít, za svými úkoly jde po hlavě a s veškerou vervou, nemá strach ze smrti ani ze zranění a když ano, rozhodně to nedává najevo. Také nemá strach zabít nebo zmrzačit či zranit, ale zakládá si na cti. Nikdy neublíží nevinnému muži, ženě, dítěti ani starci, má tendenci chránit slabší stůj co stůj, jeho srdce vojáka se totiž nikdy nezapře. Jednoduše, je prostě starým zapšklým ovdovělým mužem, bez dětí, dědiců svého jména, bez zájmu znovu se ženit a plodit syny a dcery, bez zájmu upsat své služby jednomu člověku, dokud nebude mít jinou možnost. Často chodí pít, přestože nejednou sedí u stolu sám. Miluje pivo, víno, dobré maso a ženy, za kterými chodí bez většího studu… A ženy milují jeho, i když jim za to někdy musí platit.
Jakmile se však kdokoliv rozhodne pošpinit hrdost Ashera nebo někoho Asherovi blízkého, ublížit nevinnému v jeho dosahu nebo jakkoliv jinak naruší Asherovu trpělivost, bude velmi litovat. Muž činu se rád ohání mečem a svými noži, byl cvičen k zabíjení, velkou část života zabíjel. Teď má chránit, ale k ochraně také potřebuje zabíjet. Nebojí se ušpinit si ruce, jelikož ví, že krev, která na nich dosud ulpěla, jej nejspíš nedostane na žádné hezké místo, ať by dělal cokoliv. Snad proto se také nadobro vzdal své víry.

Zlozvyky: Alkohol a ženy. Často si zadělává na problémy tak, že na někoho příliš dlouho, upřeně, bez mrknutí oka zírá. Nutno také zmínit jeho netrpělivost a sklony k cholerickým záchvatům… A takovou situaci u člověka, co ví přesně kam bodnout, jistě nikdo zažít nechce.
 

Boj se zbraní na blízko (meč a dýky)
Znalost bylinek, ač těch naprosto nejzákladnějších (slabší)
Mimo jiné je velmi dobrý v mlčení, bez ohledu na to, jak moc se ho kdokoliv snaží přinutit mluvit
Nedostatky: Palné zbraně (nikdy jim nerozuměl a nikdy rozumět nebude)

Asher se nenarodil zrovna do nejlepších podmínek. Vlastně… Narodil se v jedné vesnici zcela neznámé, v jednom nevěstinci jedné couře. Stávalo se to často, malá děvčátka a chlapci bez otců. Někdy je jejich matky úmyslně vraždily, topily, hodily do ohně nebo zanesly do lesa, ty mírumilovnější je pak v noci zanesly do jedné z okolních vesnic a prosily na kolenou, dokud si dítě někdo nevzal. Asherova matka však byla jiná – pojmenovala své dítě jménem svého posledního zákazníka před jeho narozením a rozhodla se ponechat si jej. Samozřejmě se takový scénář nikomu nelíbil, ale jeho matka byla ženou činu a když majiteli podniku jednoho dne ve spánku přitiskla nůž ke krku a potřísnila tak polštář jeho krví, uznal, že tu může malý nějaký čas zůstat. Ne však navždy. A tak Alyssa trávila svůj čas střídavě péčí o malého Ashera a prací, vydělávala slušné peníze pro něj i pro sebe. Snila o tom, že jej jednou dá do učení k místnímu kováři či pekaři a že z jeho chlapce něco bude. Když Asherovy byly tři roky, jeden ze zákazníků jeho matku při práci surově zbil a rána se již nedožila. Majitel by chlapce klidně hodil do řeky a s klidným svědomím šel spát, ale jeden z nižších šlechticů z okolí, který se tam šel tu noc pobavit, vzal malého chlapce, od žen zjistil jméno a nějaké rychlé informace a odvezl malého chlapečka k sobě, pod svou ochranu.
A tak Asher vyrůstal v hezkém domě. Podrick Tywin, jak se jeho nový opatrovník jmenoval, pravděpodobně kdysi udělal něco správného pro správného člověka a byl odměněn půdou, sídlem a menším služebnictvem. Asher už jako malý kluk věděl, kde se vzal a odkud je, a už jako malý kluk byl Podrickovi věčný za vše, co pro něj dělá. Šatil jej, krmil, cvičil jízdě na koni a boji s mečem. Byl vdovec, jediná dcera mu zemřela na neštovice a on už neměl na ženění ani pomyšlení. Ashera vychovával jako svého vlastního syna.
Asher miloval Podricka, ale v okolí jeho obydlí, v malinkém městečku, bylo tolik co objevovat. Podrick jej naučil doma číst a psát a pak jej na pár let poslal do školy, jen aby se naučil nějakému přehledu. Ani Podrick, ani Asher netušili, k čemu bude takový chlapec jednou dobrý. A Asher si takové věci zjišťoval velmi zvláštně… Našel si pár dobrých přátel a už to bylo. Začal pít a chodit za děvčaty, začal se veselit. Když Podrick přestal finančně podporovat Asherovo hýření, ve snaze vrátit je zpět na zem, začal si peníze shánět sám. Práce však mladému chlapci nevoněla, tak společně s přáteli začali krást. Nejstarší z nich, Mhojack, cizinec kdo ví odkud, je naučil bránit se. Asher sice uměl velmi obstojně používat meč, žádný však neměl a tak dostal od Mhojacka nůž, se kterým se naučil velmi rychle. S nožem se dobře vydíralo i ohánělo, když šlo do tuhého. Jakmile ale Asherovi poprvé ujela ruka a zabil nějakého starého pekaře, který mu odmítl dát peníze vydělané za ráno, bylo zle.
Podrickovi se podařilo uchránit svého svěřence před jasnou smrtí, ale jejich vztah už nikdy nebyl jako dřív. Muž zuřil, Asher zuřil že Podrick zuří. Týdny spolu nepromluvili, dokud za ním Podrick nepřišel s tím, že se bude ženit. Jeden muž z města, čerstvě ovdovělý obchodník, nabízel svou dceru ještě před tím, než zemře. Bylo mu jedno že Asher nemá jméno, matku ani otce, chtěl prostě jen provdat svou dceru. Věnoval jí dům i s polem a pár zvířat, aby měli ti dva kde žít, a bez dalších otázek se ti dva vzali.
Nejdřív Asher zuřil, že jej Podrick takhle prodal. Brzy však zjistil, že Jeni není taková prohra. Bylo mu devatenáct, jí sedmnáct, ale byla krásná. Prvních pár týdnů se jej bála a Asher na ni nijak netlačil. Nakonec si zvykla. A pak se zamilovala. Svět byl hned o něco hezčí a ti dva žili, šťastně a spokojeně. Střídali se na polích a u zvířat, Asher vypomáhal v místní kovárně a sem tam vyjel z města, jelikož pánové rychle zjistili, že je s mečem a zbraněmi talentovaný. Také na lov jej často posílali.
Za celé tři roky však Jeni nepočala dítě. Mezitím se podmínky ve městě zhoršily, začala se šířit nemoc, přišla krutá zima a Asher s Jeni ztratili úrodu na poli i svá zvířata. Když přišel Asher i o jakoukoliv práci, dal své ženě poslední zbytky peněz od Podricka, apeloval na ni, aby v případě potřeby tohoto muže vyhledala, a sám se nechal naverbovat do války. Jen na rok, jen sehnat si nějaké peníze a pak se zase vrátí za svou milou.
Rok se protáhl na čtyři a když se Asher vrátil domů, nebylo po jeho městě vidu ani slechu. Vypleněno, vypáleno. Většina lidí zemřela na zrádnou nemoc, říkali, zbytek stejně nájezdy vojáků nepřežil. Hledat Jeni v troskách, některých stále ještě doutnajících, nemělo smysl. V hloubi duše věděl, že jeho žena stejně není naživu.
Procestoval několik měst a vesnic, živil se nájemnými vraždami, drobnými krádežemi, sem tam pomohl vypořádat se s divokou zvěří. Dostával za to nocleh, jídlo, peníze, které většinou utrácel jen za coury a pivo. Dva roky se plahočil po krajích, než se rozhodl znovu vrátit do války. A takhle to šlo několikrát, až zapomněl, kolik bitev bojoval. Před jakýmikoliv oceněními prchal, vždy, když měl být povýšen, slehla se po něm zem. On chtěl jen zabíjet, cestovat, a zabíjet.
Nakonec se rozhodl, že toho bylo dost. Se svými zkušenosti by mohl někde dělat stráž nebo cokoliv, usadit se v nějaké rozpadlé chatě a dožít zde. Ovšem nebylo to tak jednoduché, jak původně čekal. Vypadal hrozně, neměl peníze ani žádnou jasnou budoucnost. V několika vesnicích zkoušel své štěstí, až nalezl Salem. Kus odtud se mu podařilo přepadnout obchodníka a sebrat mu dost věcí a peněz na to, aby si zde mohl zaplatit nocleh. To byl jeho původní plán, dokud nenašel chatu na samém kraji Salemu, opuštěnou, zpola vypálenou. Usadil se zde na pár dní, očekával, že pak potáhne zase dál, ale zalíbilo se mu zde, a když ani po několika měsících života zde nikdo nepřišel a nevyhodil ho, usoudil, že by zde mohl pobýt.
Svého povolání se nezbavil a tak si sjednal práci vojáka. Povětšinou jen dohlíží na významnější události v Salemu, však to znáte, popravy čarodějnic, o jejichž existenci silně pochybuje a tak, hlídky na hranicích města, sledování a následné tiché vraždy podezřelých či nevyhovujících obyvatel, zatýká kriminálníků či podezřelých i z již zmiňovaného čarodějnictví… Asher je skutečně muž na všechno.

xxx