Agness Darcy Elizabeth Greaves

Přezdívka: Claire

Jméno a přijmení: Agness Darcy Elizabeth Greaves (Stuart)
Stav: svobodná
Rodina:

• Matka- Arabella Churchill- blonďatý anděl z řad dvorních dam na anglickém královském dvoře. Je to právě ona, která se stala uznávanou milenkou Jakuba II. Stuarta, vévody z Yorku, pozdějšího skotského, anglického a irského krále. Dobře známá jako lehká dívka, která dokáže poplést hlavu nejednomu muži, ať už farmáři, nebo králi.

• Otec- Jeho Veličenstvo Jakub II. Stuart, král britský, anglický a irský- temperamentní muž, který si ještě za dob, kdy si užíval svobody jakožto vévoda z Yorku udělal s překrásnou Arabellou pár dětí, nejspíše kvůli provokaci svého bratra Karla II.

• Sestra- Jindřiška- dvaceti pětiletá manželka George Churchilla, svého bratrance, syna vévody z Marlborough, žijící v Anglii. S Agness v kontaktu není.

• Bratr- James Fitzjames, vévoda z Berwicku- dvaceti dvouletý anglický vojevůdce, maršál francouzské a španělské armády. Se svou sestrou se snaží dopisovat a navádí ji k návratu do Anglie. Chce,aby se provdala za jeho přítele vévodu z Liria.

• Bratr- Jindřich Greaves- Agnessino dvojče, které se stejně jako ona momentálně nachází v Americe, ale na jeho opačném konci. Ze všech sourozenců ho má nejradši, jsou v pravidelném kontaktu díky korespondenci a občas se i přijedou navštívit.

• Sestra- Arabella- osmnáctiletá slečna živící se příležitostnou hedvábničinou. Zakotvila v Rusku, kde je zaslíbena jednomu z místních. Se sestrou v kontaktu není, protože neumí psát.

• Nevlastní otec- Charles Godfrey, plukovník anglické armády. S Arabellou Churchillovou má tři děti.

• Nevlastní sestry a bratři- Jakub II. je znám jako velký milovník žen, a proto ještě s milenkou Kateřinou Sedleyovou zplodil Kateřinu Darnely (11 let) a Jakuba Darnelyho (8 let). Tyto sourozence Agness nezná, i když o nich ví, ale neměla tu šanci se s nimi potkat. Co se týká ostatních, tak s první manželkou Annou Hydeovou měl Jakub 8 dětí- Kateřinu (†), Jindřišku (†), Karla 1 (†), Karla 2 (†), Jakuba (†) , Marii II. Stuartovnu (30 let) a Annu Stuartovnu (27 let) . S Marií a Annou, budoucími vladařkami Anglie si Agness hrávala jako malá, ale nesnaží se s nimi navázat jakékoliv spojení, i když si byly jako holčičky blízké. Ví, kde je místo levobočka a princezen. Tímhle ale náš seznam nekončí, protože po Anně Hydeové přišla ještě druhá žena, Marie Beatrice d'Este, která přivedla na svět Kateřinu Lauru (†), Isabelu (†), Karla 3 (†), Alžbětu (†), Karolinu Marii (†), Jakuba František Stuart (4 roky) a Luisu Marii Teresu Stuartovna (v očekávání). Celkově má Agness 21 sourozenců, z čehož jsou 4 vlastní, 17 nevlastní a 10 mrtví. 

• Adoptivní matka- Jane Devonne Rochester, Agness ji bere skoro jako vlastní.

• Adoptivní otec- Rashawn Mallory Rochester, Agness ho bere skoro jako vlastního

Rasa: člověk
Věk: 19 let
Kasta: vyšší společnost
Povolání: nižší šlechtična
Náboženské přesvědčení: katolička
Portrét: Tamsin Egerton

Abyste dokázali poznat pravou podstatu Agnessiny povahy, musíte ji skutečně dobře poznat. A tím není myšleno, že jí pozvete k šenkýři na pivo, nebo si s ní začnete povídat na jarmarku a necháte ji, aby vám napovídala to, co chce. Ne, není lehké ji přimět, aby vám začala věřit. Ví, jak je dnešní doba zlá a jak snadno se může obyčejným slůvkem zaplést do pěkné šlamastyky, a proto se snaží důvěřovat co nejméně lidem. I přesto má občas poněkud ostrý jazyk a to hlavně tehdy, když jí někdo poroučí, říká co má a nemá dělat. V těchhle chvílích se nekontroluje a řekne nějakou ohromně dvojsmyslnou narážku směřovanou schválně tak, aby ji daný člověk pochopil co nejméně. Za svůj život poznala, že hloupí lidé jsou nebezpeční, ale i tak s nimi laškuje v podobě hříček slov, které vypouští z úst nehledě na situaci. Může vypadat drze, ale nenechá si skákat po hlavě. Může za to hlavně její výchova a ať se vám to líbí, nebo ne, tak když ji naštvete, vždycky na vás bude koukat trochu z vrchu. Není namyšlená, ale moc dobře si uvědomuje, že pýcha předchází pád, a tak se občas omezí jenom na jakási pohrdavá ufrknutí. Ale nespoléhejte na to často.
Když už jsme mluvili o té výchově, je třeba zmínit jednu důležitou věc- a to víru. Jako dcera posledního katolického krále je i ona sama katolička a snaží se svou víru následovat, kudy chodí. Nemyslete si, že jde slepě za slovy, která říkají na mši v kostele, snaží se o výkladu přemýšlet. A možná si ho trochu poupravuje po svém. Nenaslouchá větám, cítí smysl. Snaží se objevovat nové věci a být co nejvíce tolerantní k ostatním náboženstvím, a proto ráda chodí do přírody a zatímco se dívá na svůj odraz na hladině jezera, tak si povídá s vodou a jinými živly. Nevěří v ně jako v bytosti, ale chápe podstatu těchhle věcích a snaží se je respektovat. Bůh pro ni není víra, Bůh je láska. A proto i když občas utrousí přidrzlou poznámku, nebo se chová vzpurně, jak to vždycky vypozorovala u svého otce, dělá věci v souladu se svým srdcem. Když srdce řekne ano, tak jí ani rozum, ani oči, ani žádný jiný smysl nezabrání udělat to, co chce. Věří, že jenom takhle docílí spravedlnosti a moudrosti, o kterých náboženství kážou. Chodí pravidelně do kostela, což asi není vůbec překvapující.
Miluje umění, ve všech směrech. Ráda se chodí dívat na lidi ve městě, jak pracují. Ať už je to klenotník, který obrušuje drahé kameny, švadlena, která šije nové šaty, švec, který se stará o obuv místních, muzikáři, kteří svou hudbou a radostmi zpestřují život okolo, malíř, který slibuje věčnost, jablečník, který zajišťuje to, aby i příroda kolem tvořila nádherné obrazy, nebo i pekař, jehož talent probouzí v těle všechny smysly. Tohle všechno je pro ni umění, tohle všechno má u ní místo. Tyhle lidi sleduje klidně i hodiny a hodiny při práci, aniž by se nudila. Připadá ji úžasná ta různorodost, obdivuje jejich nadání a sní o tom, co by se všechno mohla naučit. Už od malička miluje kejklíře a různé další šarlatány a ačkoliv je to k nevíře, tak jim vždycky nějakou tu minci hodí. Jako snad každé děvče v jejím věku miluje zábavu a nikdy nechybí na místních veselkách, nebo slavnostech. Moc ráda chodí ráno na jarmarky, kde se baví nad obchodníky, kteří se mermomocí snaží prodat své zboží. Jako malá holka jim pomáhala, teď už je tam známá firma.
Jak už bylo řečeno, umí číst i psát, kromě angličtiny hovoří i francouzsky a zná základy italštiny. Všechny tyto dovednosti získala u dvoru svého otce, který ji zařídil vzdělání, jako i ostatním dětem. Mimoděk dostávala i hodiny hry na harfu, ze které opravdu umí jenom základy, ale po příchodu do Salemu harfu hravě nahradila loutnou, ve které je (dá se říct) téměř odborník. Od klasických tanců se dostala k těm vesnickým a jako nižší šlechtičně se jí dostalo pár hodin od tanečního mistra. Čemu vůbec nerozumí, je těžký průmysl a obrábění, zpracování dřeva. Tyto věci jsou pro ni španělská vesnice, i když vůni čerstvě posekaného dřeva miluje. Nikdy se nenaučila vařit, ale plánuje to. Zato jako malá pochytila základy výroby piva, takže by se v hospodě taky úplně neztratila. Nejvíce ze všeho miluje knihy. Čtení je něco, co ji opravdu baví a své procházky přírodou si mnohdy zpestřuje návštěvou knihovny. Její oblíbené místo ve městě je na náměstí u kašny, kde většinou sedí s jablkem v ruce a oddává se nejrůznějším dobrodružstvím, která nalézá jenom v knížkách.
Jsou dvě věci, na které nedá dopustit. A to je rozložitý šátek, na kterém je zlatou nití vetkán páv na červeném pozadí a nápis OMNIA VINCIT AMOR- Nad vším vítězí láska. Šátek dostala od otce, jako jedinou věc, než jí poslal za moře. Tenhle drahý šátek si velmi cenní a nosí ho pouze do kostela na mši. Druhou věcí je stříbrný hřebínek, se stejným pávem jako na šátku, kterým si Agness češe svoje hedvábné vlasy. Ten má pro změnu od sester Marie a Anny, kterým holčička, na které pletly culíčky bude moc chybět.
Ke společnosti má zvláštní postoj. Sice se ráda baví, ale na druhou stranu pohrdá některými lidmi, se kterých je jí zle. Podle její chůze a výrazu můžete usoudit, že působí docela nedostupně a odříznutě, ale mluvení ji baví. Potřebuje přátele, jako každý člověk. Ale rodina je pro ni nade vše.

Zlozvyky: Věci jako nechutné kousání nehtů, nebo chrápání u ní nehledejte. Koukněte se po něčem daleko prostším! Agness si vždycky po korbelu piva, nebo jiného alkoholu otře pusu pěkně celým předloktím!



Základní schopnosti:
Instinkt
Empatie - různé úrovně [střední]

Schopnosti navíc:
Znalost bylinek- silnější
Boj beze zbraně- slabší, zatím neobjevená

Působí docela přidrzle a nerozumí věcem, které se týkají těžkého průmyslu, ať už je to obrábění, dřevozpracující věcičky, těžba.



Na počátku všeho
Jakub II. Stuart vždy sršel svým temperamentem. Silné charisma oslňovalo všechny kolem něho jako kouzlo seslané z jiného světa. Pánům dělal dobré společníky a ženy z něj šly do kolen. Ještě aby ne, byl to přece syn krále! Vévoda z Yorku, takový titul měl, když jako důstojník francouzské armády vyhrával jednu bitvu za druhou a svou zemi dovedl k vítězství v první i druhé nizozemské válce. V Nizozemí pobýval, když byl společně se svým bratrem Karlem II. v exilu- právě tam poznal svou první ženu Annu Hydeovou, která mu kromě 6 dětí, které záhy zemřeli dala i dvě dcery, Annu a Marii, pozdější vladařky Anglie. Jakub v Nizozemí pobýval i tehdy, kdy se jeho bratr rozhodl po jedenácti letech vrátit zpět do rodné země a usednout na trůn po jejich otci. Tehdy se naplno rozjela Kubova vojenská kariéra, kde působil jako první lord admirality. V roce 1664 se vydal na plavbu do Ameriky, jeho lodě zakotvily v jedné z nizozemských provinciích. Po spousta bitvách se mu podařilo toto území dobýt a vzhledem k tomu, že byl vévoda z Yorku a chtěl, ať oblast nese jeho jméno, rozhodl se areál pojmenovat New York. Ale jak se říká, štěstí ve hře, neštěstí v lásce. Jeho žena Anna záhy umřela a Jakub byl před závažným životním rozhodnutí. Už odmala byl vychován v katolické víře, ke které se v převážně protestanské Anglii nemohl přiznat. Ale těsně před smrtí své ženy konvertoval ke katolicismu a pobouřil dav obyvatel. Hněv lidí se ještě zvýšil, když si jako svou další ženu vybral Mariu Beatriciu d´Este, zatvrzelou katoličku pocházející z Modeny (Itálie). Manželství ačkoliv bylo šťastné, tak se neobešlo bez pár Jakubových záletů. A právě v roce 1667 přišla Arabella Churchillová, překrásná dvorní dáma, která byla sestrou významného vévody Johna Churchilla a ostatně pocházela z velmi bohatých poměrů. Bylo jí právě devatenáct let, když s Jakubem zplodila svou první dceru Jindřišku. O tři roky později přišel chlapeček John a o další tři roky hned dvojčata! Jindřich a holčička Agness. A právě tady začíná náš příběh.

Střípky z let dávno minulých
Agness byla zvláštní dítě. Největší radost jí dělalo, když mohla lžící rozbít pudink a nejradši si hrála sama. Navíc byla moc zvědavá a na malé dítě měla moc otázek. Proč se na nás ty špinavé děti tak zle dívají? Proč tatínek nebydlí s námi a odchází pryč? A kdo je ten pán, se kterým se maminko scházíš?
V době, kdy Arabella čekala své poslední dítě s Jakubem se seznámila s pohledným plukovníkem anglické armády, Charlesem Godfreyem. To jí bylo dvacet šest let a pro Jakuba ztrácela už svou jiskru, ačkoliv byla pořád stejně krásná, jako před lety. Když zjistil o její chystané svatbě, ze vzteku jí odebral dvě nejmenší děti, Agness a Jindřicha a prohlásil, že je bude vychovávat v paláci. Udělal to zcela záměrně, myslel si, že poslední dcera, která se narodila těsně po Arabellině a Charlesově svatbě není jeho. Malinkatá Arabella však jeho byla a ačkoliv byl Jakub dosti prudký, byl taky shovívavý, a proto ji jen tak neodvrhl. O dvojčata Jindřicha a Agness se staral, jak jen mu to povinnosti vévody dovolovali. Děti byli věčně zavřené někde v komnatách, kde se zabývali výukou a studiem, ale sem tam je pouštěl i za matkou, která o ně stejně neměla takový zájem, jaký by měla projevovat. Měla totiž už jiný život, další děti se svým manželem a na Jakuba už dočista zapomněla. Dvojčata si hrávala se svýma dvěma vlastními sourozenci, Jindřiškou a Johnem a Agness se jednou při prozkoumávání tajů paláce seznámila s princeznami Marií a Annou, které byly naprosto ohromené jejími nádhernými zlatými vlasy a zaplétaly jí různé copy. Staraly se o ní jako o panenku a Ag se to moc líbilo. Otec se s ní i s jejím bratrem začal objevovat na veřejnosti a i když si mnohdy lidé něco špitali, Agness to nevadilo. Byla ještě moc malá na to, abych pochopila, co to znamená být nemanželským dítětem. Nežila si úplně tak bezstarostně a luxusně jako princezna, ale jako dcera výše postaveného šlechtice rozhodně. Měla téměř idylické dětství, dokonce se mluvilo o tom, že by jí otec mohl přijmout za svoji a ona by získala náležité tituly, které by si jí v budoucnu mohly hodit. Vše by bylo perfektní, kdyby nepřišel onen osudný moment v podobě smrti Karla II.- Agnessiina strýce, Jakubova bratra, vládce Anglie. Dostal mrtvici a záhy zemřel. A vzhledem k tomu, že neměl žádného mužského nástupce, bylo jasné, co se bude dít dál. Na trůn se dostal Jakub, teď už ne jako vévoda, ale král. Nepokoje v zemi byly obrovské, katolíci a protestanté mezi sebou válčili jak to jen šlo a Jakub, zatvrzelý katolík musel ukázat lidu, že to myslí opravdu vážně. Věděl, co se musí stát- musí opustit svoje nemanželské děti, Agness a Jindřicha. Bylo mu ale jasné, že do domovů šlechticů z Anglie nebo Francie je poslat nemůže. Obě země byly na pokraji války a on se obával krutosti lidí, která by mohla být uskutečněna na těchhle dvou dětech. A proto poslal své potomky tam, kde to miloval nejvíc, do krajů, kde zažil největší úspěchy- do Ameriky. Ale na do New Yorku, který založil, ba ne. Dceru poslal mnohem severněji do městečka jménem Salem a syna zase více na jih, aby to nevzbudilo pozornost. Skoro dvanáctiletá Agness si vlastně ani neuvědomovala, co se děje. Vždycky jí lákaly oblasti, které navštívil její otec, snila o zemi za mořem. Neuvědomovala si, o co všechno se hraje, co všechno je v sázce, co se musí stát. Den před korunovací, tedy 22. dubna 1685 se Jakub se svými dětmi rozloučil a každému věnoval dar. Holčička dostala šátek s pávem vyšívaným zlatou nití, který si začala opatrovat jako oko v hlavě. Od sester, které už byly pomalu na vdávání zase překrásný hřebínek. Říkaly jí, že vždycky, když jí bude nejhůř, ať si na ně vzpomene, začne si jím česat vlasy a představuje si, že zase sedí tajně v nějaké komůrce a je tam s nimi. Protože když si češeš vlasy andílků, ani Slunce nevrhá jasnější paprsky.

Vidíš ten obzor za mořem?
Agness se spolu se svým bratrem pustila na plavbu do nového domova. Byla sice ještě holčička, ale už tenkrát se zrodil její koníček pro pozorování věcí. První byly hvězdy,které ji přišly záhadné, k nim se přidaly mapy, kterým nerozuměla. Nakonec to byli samotní lidé při práci, kteří na palubě museli makat jako šroubci. Tehdy si malá začala uvědomovat, že její rozloučení bylo nejspíše sbohem a že svou rodnou zemi asi nikdy nespatří. Mrzelo jí to chvilku, mnohem víc jí lákalo dobrodružství které se skrývalo za touhle neskutečnou pouští plnou vody. Netušila, že za chvilku přijde i rozdělení se svým bratrem. A ono přišlo a zasáhlo Ag mnohem bolestivěji, než si vůbec představila. Lidé v nové zemi byli dost...zvláštní. Měli legrační přízvuk a všechno bylo jiné, než v Anglii a přitom to vypadalo tak podobně! Netrvalo to dlouho a Agness se dostala do Salemu, nenápadného městečka, do kterého se zamilovala na první pohled. Dostala se do rodiny jednoho ze šlechtických párů, kteří neměli děti a znali jejího otce. Ona k nim byla zprvu nedůvěřivá, ale dnes je bere už jako vlastní rodiče. Obyvatelům Salemu se nevykládalo, že je to jejich neteř, která byla do města poslána na výchovu, ale lidé mluví a drby nejsou ničím výjimečným. A proto se ví, že je to právě ona, kdo je levobočkem udatného krále Jakuba. Agness zprvu všechny ty zvědavé, dychtivé pohledy plné očekávání a kritiky nejprve vadily, ale časem si zvykla a za ta léta už se chová téměř jako místní.

 

xxx