1/26/2018

Dorien Grey

https://town-of-salem.blogspot.cz/2018/01/dorien-grey.html

Přezdívka hráče: Mercy
Jméno a příjmení: Dorien Grey
Stav: Svobodný
Rodina:
  • Janett Grey - Mladší sestřička. No co by o ní mohl říct? Je to příšerně naivní stvoření, které nepobralo ani špetku racionálníhoracionální uvažování a zdravého rozumu. Když se nudí, chodí si s ní popovídat, protože je to vždycky k popukání. Hlavně když mele o vdávání, ale to je na druhou stranu dobře. Nemusela by moc vzdorovat, až jí někoho najde.
  • Anton Grey - Starší bratříček. Taky hlupák, ale jiným způsobem, jak jejich sestřička. Dobře, nebude nic nalhávat, trochu si pohrál s jeho myslí, aby byl na soudcovském postu on sám a ne Anton, ale on tomu pitomcovi viděl v mysli, že to stejně nechce, takže to byla dobrá věc, když ho popohnal k vojně nebo spíš do městské stráže, ale ovšem že jen pro jeho prospěch.
  • Morris Grey - Starý pan Grey, milovaný tatík, kvůli kterému byl skutečný Dorien v New Yorku. Taky si trochu pohrál s jeho myslí a i s jeho zdravím, i když za pomoci jedu, který mu každé ráno lije do čaje. Aspoň Morris umře s domněnímdomnění, že jeho synka internát napravil, ale to je bohužel lež, ale co už s tím... Starouš ho má rád a jeho rady nejsou úplně na škodu.
  • Aria - Služebná a jeho první milenka ze Salemu. Co k ní dodat? Sladká a roztomilá bytost podobně naivní jako jeho drahá sestřička. Dalo by se říct, že jí skoro nemusel lést do hlavy a dokonale si jí omotal kolem prstu starým dobrým, leč někdy zdlouhavýmzdlouhavý, však ne v tomto případě, lidským způsobem. I přes svoji vášeň k čarodějkám si ji oblíbil, nakonec stejně brzy přijde ten stav, kdy pro něj udělá cokoli, i za cenu duše.
  • Callun Parker (Merlin) - O tomto muži nemůže říci nic jiného než, že je to hlupák. Obyčejný hlupák, co mu bláhově upsal svoji existenci na tomto světě pouze proto, že má mizerný vkus na ženy. Uzavřel s ním dohodu, protože se chtěl reinkarnovat stejně jako jeho tupý syn, aby měl možnost shledat se se svojí milovanou ženou. Ale jak to mu tak bývalo Dori si dohodu trochu pozměnil k obrazu svému a teď je z Calluma loutka. Vzal ho sebou jako učitele pro mladší sestřičku svého nového těla.
  • Clarity Fray (Nimue) - Callumova drahá žena. I přes svůj celkem pokročilý věk je to stále hloupá patronka. Vždycky ho celkem fascinovalo, jak může být někdo tak blbý, že nikdo předem nemyslí, než něco udělá. Bylo tomu před tísíci lety na Avalonu a je tomu tak i teď v Salemu. Bez Dorienova vědění se s Callumem setkali a ona se už za tu krátkou dobu stihla prozradit. No co na to jiného říct než, že mu aspoň ušetřila námahu...
Rasa: Démon
Věk: 27 / +- 1693
Povolání/Kasta: Soudce / Vyšší společnost
Náboženské přesvědčení: Víra v Boha je podle něj jen lidská pošetilost, i kdyby tam nahoře byl nějakej, starej, seschlej dědek, určitě by se mínil roztrhat díky tak podřadnému druhu, jako jsou lidé. Mnohem větší smysl by mělo, kdyby uctívali Satana, jeho samotného a jemu podobné. I když sám sebe nebere vyloženě jako božstvo, spíše jako zlého Ježíše, páč se na svět dostal ve stejnou dobu jako ten samozvaný spasitel židů nebo co vlastně ten magor byl.
Portrét: Cole Sprouse

https://data.whicdn.com/images/304272513/large.jpg
https://images-production.global.ssl.fastly.net/uploads/images/file/44120/cole-sprouse-riverdale.gif?auto=compress&fit=crop&h=230&q=55&w=500 https://data.whicdn.com/images/298920672/large.jpg



Dorien. No, co o něm říct? Dejme tomu, zeže je to parchant. Zvrácený, zlý, prolhaný zkurvysyn. Takový duch se nachází uvnitř těla mladého Greye. Jakožto od démona by se nedalo nic jiného čekat. Rád se sleduje utrpení druhých a ještě radši ho způsobuje. Často hraje své hry mnoha hráčů, postrkuje všechny tam, kde je chce mít a chce je ovládat. Pohrává si s osudy druhých a když se mu někdo nehodí, nezdráhá se to vyřešit a krvavým způsobem ho vyškrtnout ze seznamu. Nikdy se nebál ušpinit si ruce, i když často a rád využije možnosti, aby to udělal někdo za něj. Třeba donutí zabít někoho milovanou osobu. Je hezčí, když se člověku před smrtí ještě zlomí duch. O tolik zábavnější.
Skrývá se v něm i chladná vypočítavost proradné šelmy, kterou si získal za svůj ne zrovna krátký život. Naučil se vidět, co lidi - i jiné druhy - chtějí a co od nich může čekat. Pečlivě si volí, koho má ve svém okolí a vždy se snaží být několik kroků před všemi a zjišťuje za jaké nitky zatahat, když je potřeba. Myslí hodně dopředu a nevynechá žádnou možnou alternativu. Nesnáší, když ho něco překvapí, takže nedává překvapením šanci.
Jedinou vadou v tomto je občas - nebo spíš často - jeho nezměrné ego a přehnané sebevědomí. Velmi se nadsazuje a ostatní většinou podcení. Čas od času se mu to i vymkne. Někdy totiž štve i svoje soudruhovce a už párkrát se mu to skoro vymstilo. Zkrátka si moc věří, ale i přes to má nějaký ten pud sebezáchovy. Má se až moc rád na to, aby se nechal pohltit nějakým jiným démonem.
A potom tu máme i naučené lidské chování. Cvikem si osvojil dovednost věrně přehrát každou zpitomělou emoci, co lidi mají. Vystupuje jako gentleman a je věčně galantní. Taky si už ve svém novém těle želbohu stihl vypěstovat pověst děvkaře. Baví ho svádět ženy a následně si s nimi pohrávat, využít je, odkopnout, najít si další... Tělesnou rozkoš si i celkem oblíbil. Miluje ten pocit, když má úplně navrch a taky rád ničí city i pověst mladých hloupých žen. Největší zálibu má v čarodějkách. Takové malé zvrácené potvůrky si jeden hned oblíbí. K jeho smůle pro ně má celkem slabost, i když po tom, co se spálil, jim nedává moc bez rozmyslu. Ale to nemění nic na tom, že čarodějky jsou valná část jeho milenek. Bohužel pro ně je ale taky neskutečně majetnický a žárlivý. Nesnese, když se nějaká z jeho hraček tahá s někým jiným a řeší to velice rychle a nekompromisně. Zabije jejich milence a když to není jeho vyložená oblíbenkyně, pošle do pekel i tu couru. Smůla pro ně je, že špatné lidské vlastnosti jsou skoro jeho přirozeností.
Proto se i snadno rozzuří. Není dobrák a není k tomu ani předurčen. Už bylo zmíněno, že nesnáší, když nikdo nedělá to,, co chce on, ale tyto osoby nezůstávají bez trestu. Záleží na stupni provinění a jeho rozpoložení. Někdy má chuť si pohrát, tak ničí život těm, co se provinili vzpurností. Buď rozdrtí, co si vybudovali nebo zničí ty, na kterým jim záleží. To je ale jen formalita a nenaštve ho tolik. Třást by se měl spíš ten, kdo ublíží, nedej Bože zabije nějakou z jeho loutek. Následuje stejný trest jako u milenců jeho hraček. Krutá, pomalá a hlavně mučivá smrt. Naštěstí se ještě nikomu nepovedlo rozpálit ho do běla, ale to by nejspíš zkapal každý, kdo by mu přišel pod ruku. Prostě Dorien.

Zlozvyky: Za život si osvojil dost smrtelnických zlozvyků, některé jen okrajově, jako že si občas křupe klouby nebo koulí očima a podobné, a některé zase víc, hlavně jako zálibu v alkoholu, tabáku nebo popřípadě v opiu, když na toto přijde, a spoustě dalších neřestí, co se ve světě nabízí.


Základní schopnosti:
▲ Velká síla - větší než u jiných tvorů
▲ Předvídání lidských úmyslů
▲ Manipulace s myslí - lidskou
▲ Manipulace s tělem - lidským
▲ Posednutí
▲ Čtení myšlenek
▲ Zhmotnění fóbií
▲ Vyvolání živých halucinací
▲ Teleportace
▲ Předvídání budoucnosti - pouze možnosti toho, co se může stát
▲ Možnost svázání s tělem zvířete/předmětem [při pokusu o spoutání síly čarodějkou/exorcistou]
▲ Poskytnutí schopností čarodějkám [jedna silnější, jedna slabší, na výběru dle démona]

Schopnosti navíc:
▲ Telekineze

Od počátku se věnoval manipulaci s lidskou myslí (-i jiných tvorů, ale u lidí to šlo vždy nejsnadněji) a jejím trýzněním. Bylo pro něj úžasnou zábavou nutit je dělat, co zrovna chtěl on, nebo do ní jednoduše nahlédnout a zhmotnit jejich nejhorší obavy a jiné hrůzy, které se právě honily hlavou jemu. Není tedy divem, že téměř dokonale ovládá odpovídající schopnosti.
Poté se ještě o něco méně dobře naučil ovládat velice užitečnou schopnost - tou jest teleportace. Nedělá mu problémy přenést se na krátké vzdálenosti, skorože nepociťuje nějaký úbytek energie. Na delší teleportování, ale musí vynaložit více snahy a ne vždy se dostane přesně tam, kam se dostat chtěl. Moc ji ale nevyužívá. Tedy ne v tom měřítku, aby se tím vyčerpával. Takto cestuje jen po Salemu.
Potom jsou tu jeho schopnosti a i dovednosti, jež využívá v obraně a útoku. Telekineze je pro něj zábavným způsobem, jak někomu ublížit. Koho by nebavilo chodit s někým přes celou místnost, aniž by se ho třeba jen dotknul? Ale za svůj pokročilý věk se naučil rozmanitým formám boje. Učil se různým bojovým uměním. Od asijských po obyčejné, u něj surové pěstní souboje. Se zbraní či bez ní. Nutno ale zmínit, že má zálibu v šermu. Díky své síle se považuje za neporazitelného v každém ohledu, ale i tak se nezdráhá podvádět, nepotřebuje si nic dokazovat čestným soubojem.
Ostatní své schopnosti takřka nevyužívá, ale byl by schopen je využít.
Předtím, než začal slábnout své slabosti pro čarodějky (propůjčoval jim moc a bohužel o ni přišel, díky jejich vraždění), měl schopnost plnit přání, jenže o ni po svém zeslábnutí přišel...
 

Na svět přišel stejně jako ostatní jeho "sourozenci". Jednoho krásného dne ho při Sabathu přivolal na zem čarodějnický Coven a on byl tu. Když se dostal na světlo světa, tak se mu tam na první dojem moc nelíbilo, takže byl naštvaný, a to hodně. V návalu vzteku celý Coven rozprášil a nechal jen nějakou dívenku, kterou mu asi nabídly ty čarodějky jako oběť a vlezl do ní jako do dočastné schránky, páč už se mu tehdy moc nepozdávalo, že by měl být podřazeným pohlavím, ale jinou volbu tou dobou neměl, takže mu postačila mlaďounká sestra božího posla, který se ho z ní následně snažil vyhnat. Děvče nebylo tak silné, aby vydrželo být jeho hostitelkou, takže bohužel bylo poznat, že něco není v normálu, ale jemu to zas tak nevadilo. Její bratr byl dobře stavěný a statný chlap a díky tomu se Dorien rozhodl, že je na čase změnit schránku.
V jeho nové roli se mu líbilo. Mohl ovečky Boží ovládat a přetvářet jejich myšlení k obrazu svému. Ještě větší sebevědomí měl, když se někde dohmátl, že se jeden slavný spasitel, Ježíš Kristus, spasitel Židů nebo čeho, narodil ve stejný den jako jeho přivolai na povrch Země. Díky tomu sám sobě začal říkat temný Ježíš. Jenže ho ten chlap štval. Hatil mu jeho práci a navíc byl úplně mimo. Zkrátka takový normání psychicky narušený člověk. Ale co? Nakonec přeskočil do tamního vladaře a toho pošuka se zbavil, i když se říká něco o jeho návratu mezi živé, ae to nemá na vlastní oči potvrzené, protože se hned po ukřišování pana Krista přesunul na jiné působiště. Hodně cestoval a rozséval zkázu, i když ne moc okatě, radši manipuoval, aby ničili a vraždili se navzájem ostatní. Bylo o toik zábavnější sledovat, jak se navzájem loutky v jeho hrách zabíjejí. Ale to neznamenalo, že se bál ušpinit si ruce. Jen jeho typ vraždění byl lehce časově náročný, protože, kdo by si byl řek, že mučení a pomalé vraždění nebude jen na pět minut, že?
Když už se trochu vyřádil na působení zkázy a rozsévání smrti, začal objevovat svoji zálibu v čarodějnicích. Ty potvůrky byli tak rozkošné. Měli v sobě tolik zkaženosti a temnoty, touhy po moci. Pořád chtěly víc a víc. A on jim to dopřál. Bral si jejich duše výměnou za zlomek jeho moci. Jenže takhle narazil i na jednu, co se mu ihned zprotivila a místo dohody si ho chtěla podmanit a mít ho ve své moci. Tehdy se dostal na Avalon a potkal Morganu. Za daných okolností, kdy ho zrovna trošku obtěžovali exortisti a ona ho fakt naštvala, se rozhodl změnit vyzáž. Neboli přeskočil ze staré schránky do ní. Jako z hlediska jejího postavení to nebyo vůbec zlé, ale jemu se prostě nelíbilo být ženská, byl radši, když byl on ten, co má navrch. Ale vzhledem k Morganině pověsti ve společnosti se nenudil. Zase se mohl chvíli pustit do rozsévání zkázy a chaosu.
A potom ho navštívil první člen jedné vtipné rodinky. Lancelot. Ten zamilovanej pitomec s ním uzavřel dohodu, díky které se mu dostalo jeho nejoblíbenější hračky. Prvně se musel ještě zbavit Nimue. Nebylo to těžké, zlomil ji a ona odešla, protože byla obyčejný zbabělec, ale, když se na to zpětně podívá, mohl si ji taky nechat a vysávat z ní její sílu, tak dlouho, jak by to vydržela. Jenže to ho v tu chvíli nenapadlo. Ale, když za ním přišel škemrat samotný velký Merlin, zase mu to zvedlo náladu. Ten ubožák ho tam prosil, aby mu dal šanci, aby se znova shledal se svojí drahou Nimue a výměnou mu nabídl Svatý grál. Vlastně asi chtěl podobnou věc jakou věnoval jeho synáčkovi, takže si to trošku pozměnil. Nechtěl, aby se s tou malou sviní ještě někdy potkal. Nechtěl ani jednomu z nich dopřát šťastný konec. Tak dal Merlinovi "dar" reinkarnace, jen ho tak trošku připoutal k sobě a vždy, když se znovuzrodil, bylo to v jeho okolí a jen, co by se o něj nemusel starat a nehrozilo, že by mu v domě řvalo malé děcko, si ho ukradl a byl z něj jeho poslušný pejsek.
Zvláštní bylo, že ho to nikdy nepřestalo bavit. Vždycky se v tom vyžíval. Jelikož jemu narozdíl od jeho synáčka ponechal jasné vzpomínky na předešlé životy, bylo ještě více k popukání, když vzpomínal na svoji lásku a nemohl se s ní nikdy shledat. Dorien si stále dával záležet, aby anuloval možnost jejich znovu shledání. Jenže se mu potom trošku vymstila jeho slabost pro čarodějky. Rozdal moc tolika, že, když se jeden z jeho vrstev rozhodl, že je začne vyhlazovat, skoro ho to dorazilo. Byl slabý. Výrazně ho oslabilo stupidní jednání toho jiného démona, takže ho chtěl najít a zničit. Ale nepřeháněl to s pátráním. Vlastně se zdržoval v New Yorku, kde narazil na jednoho bohatého fracka z města Salemu. Rodiče ho poslali před několika lety na internátní školu, aby ho tam srovnali a on místo toho potkal jeho, smolař. V tu chvíli se z něj oficiélně stal Dorien Grey.
Taky se potom přesunul do Salemu. Merlina vzal sebou jako Calluma Parkera, profesora pro mladší sestru své schránky. Z návratu pana Greye neměla jeho rodina moc radost, zvášť, když shodou okolností přijel domů ještě větší parchant než dřív. A taky děvkař a proutník. Prostě ostuda, černá ovce rodiny. Vlastně si začal "románek" i s jejich služebnou, Ariou. Omotal si tu malou chudinku kolem prstu a teď zase jen tahá za šňůrky a takových má po městě víc, většinou z vyšší vrsty nebo ze střední. Prostě děvčata, která měla být do svatby čistou pannou. Z toho, že jim kazil budoucnost, neměl výčitky, vlastně to proti nim i používal jako páku, když se to tak vezme. Jenže tyto jeho záliby zabírají dost času a on si v tom shonu ani nestačil všimnout, že svého domácího mazlíčka dovedl přmo k té, kterou mu chtěl na věky věků odepřít. Stačilo mu, že ho teď začali honit ohedně toho, že z něj měl být soudce, protože trvanivost zdejších soudců není moc velká a jeho otec, který měl být dalším v pořadí je těžce indisponován a starší bratr to odmítl a věnoval se své vojenské kariéře, která ani není, kdo ví jak, růžová. Tak to zbylo na něj, ale s tím vlastně nemá sebemenší problém. Zvlášť, když je otcova nemoc jeho zásluha a bratrova touha po vojenské službě vlastně taky. Je čas to převzít do vlastních rukou.
Když už se zmatek a shon okolo jeho nově nabytého postavení trochu uklidnil, ukázalo se, že Callum našel svoji starou lásku. Byť o tom prvně neměl Dori ani tušení, ta pošetilá husa si jen tak nevědomky spustila pojistku, kterou uzamknul jeho mysl před podobnými slídili. No co víc k tomu dodat? Už se velmi těší, až svou starou známou opět navštíví a trochu si pohraje s její novou rodinou. To by totiž snad ani nebyl on, kdyby ji nechal bez trestu.
 

xxx
 

Žádné komentáře:

Okomentovat