Přezdívka hráče: Monča
Jméno a příjmení: Alexander Clavane
Stav: Svobodný
Rodina:
- Connor Clavane - 43 let, mrtvý
- Vianne Clavane - 40 let, mrtvá
- Cedric Clavane - 15 let
- Heather Clavane - 5 let, mrtvá
- Caleb Smith - 37 let
Strýc, bratr Vianne, který se Cedrica a Alexandra ujal po nehodě, která se stala jejich rodičům a mladší sestře.
Rasa: Vlkodlak
Věk: 25 let
Povolání/Kasta: Čeledín
Náboženské přesvědčení: Nevěří v žádného Boha
Portrét: Matthew Clavane
Věk: 25 let
Povolání/Kasta: Čeledín
Náboženské přesvědčení: Nevěří v žádného Boha
Portrét: Matthew Clavane
Ve svých teenagerských letech byl Alexander poměrně stejný, jako každý jeho vrstevník. Dělal jednu lumpárnu za druhou a býval vždy hodně neposedný a plný života. Na to měli také velký dopad jeho sourozenci, kteří pro něj byli velkou radostí a obrovským štěstím. Podporou pro něj vždy bývala i jeho matka, jež mu ze všech problémů pomáhala a to především těch, co natropil ve škole. Když však dovršil 20 let, v tomto roce odešli ze světa rovnou 3 lidé z jeho rodiny, kteří mu byli nejbližší a to ho dosti srazilo na kolena a začal se chovat více dospěle a rozumně. A poté, co se dostal do minulosti, se taktéž jeho chování výrazně změnilo. Vyplývá z toho tedy to, že Alexandrova povaha se odvíjí především od toho, s jakými lidmi tráví čas a v jakém prostředí. Pokud jde o nynějšího Alexandra, ten je dosti uzavřený a skoro všechen svůj čas tráví jedině sám mimo jakoukoliv společnost. Nedělá si moc kamarádů, protože si nevěří, že by někdy mohl a k žádné aktivitě se nikdy dobrovolně nepřipojí. Do všeho se musí nutit a hodně rychle ztrácí v čemkoliv jakoukoliv motivaci. Ráno vylézá z postele z toho důvodu, že musí a ne jako v minulosti, kdy se na každý nový den těšil a těšil se, kolik dalších zážitků prožije. Ten Alexander, kterým je dnes, je pesimistický, odtažitý a uzavřený do svého vlastního světa. Od chvíle, co není schopný jediného slova je pro něj komunikace jednou z nejtěžších věcí, proto ji nevyhledává a od každého rozhovoru se snaží utéct, jak nejrychleji to jde. Dočkáte se od něj jedině tak přikývnutí, zavrtění hlavou nebo nějakého toho "hm", či dosti výrazných mimických výrazů v obličeji, které vždy mluví za vše, ale stále se dokáže smát, i když tlumeně.
Zlozvyky: Křupání prstů při nervozitě, uhýbání pohledem, kousání rtů.
Základní schopnosti:
Velká síla
Zesílené smysly
Schopnosti navíc:
Telepatie (slabší)
Regenerace (silná)
Alexander měl už odjakživa talent na skládání různých textů a písní, ale nikdy se tomu naplno nevěnoval. Až poté, co ztratil schopnost mluvit se do toho naplno ponořil a teď vlastní hned několik desítek stránek popsaných básněmi nebo jen notami, protože společně s ním a jeho ostatními věcmi se s ním do této doby dostala i jeho kytara, která je však dosti odlišná od těch, které vídá v době, kam se dostal, proto ji společně se vším ostatním ukrývá na jednom místě v lese a vytahuje ji jen občas. Naopak není zdatný v manipulaci s žádnou zbraní a taktéž neumí vařit a není zdatný ani v obyčejném uklízení.
Alexander byl jakožto prvorozený syn, jež se narodil mladé Vianne, které v té době bylo pouhých 20 let, velkou starostí, ale zároveň štěstím, které sdílela celá rodina a i když to pro oba mladé rodiče byla velká dřina, stálo to za to a podařilo se jim vychovat ještě další 2 děti. Ve Washingtonu, kde bydleli, si Alexander rychle našel spoustu přátel, se kterými podnikal výpravy do neprozkoumaných, zapadlých částí města, v nichž se v jednom kuse ztráceli a rodiče je tak párkrát museli nechat hledat i policií. Stejně tomu bylo i ve škole. Alexander si vždy stál za vlastním názorem a jen málo krát dokázal ustoupit, tudíž hádky s učiteli a ostatními vrstevníky u něj byly na denním pořádku, stejně jako se nebál použít pěsti a domů se i on sám vracel s modřinami, které ho ale v ničem nezastavili a tohle jeho chování trvalo pár dlouhých let, které se jeho matce zdály skoro nekonečné. Přes všechno tohle jeho chování, ke svým sourozencům byl vždy slušný a vždy byl tím velkým bratrem, kterého oba potřebovali. Ať už od něj chtěli jakoukoliv radu nebo si s ním jen hrát, byl to pro ně a nikdy je neodmítl. Horší to bylo s jejich rodiči. Když Alex dovršil 18-ti let, jeho otec našel velkou zálibu v alkoholu a prvních pár měsíců se každý večer vracel domů z hospody opilý. Tomu se snažila zabránit jeho vlastní manželka Vianne, která tím sebe dostala do pár nebezpečných situací a od Connora si vysloužila i pár ran, nichž on sám pak litoval a rozhodl se alespoň trochu krotit a alespoň nechodil do hospody tak často. Všechno se ale změnilo v jednu noc, kdy se celá rodina vracela domů z oslavy narozenin jednoho z jejich blízkých a Connor odmítal nechat řídit Vianne. Měl v sobě pár skleniček a nezvládl tak řízení. On společně se svou manželkou na místě zemřeli a jejich nejmladší dcera umřela o pár dní později na nemocničním lůžku. Alexander a Cedric měli jen pár možností, které připadaly v úvahu - buď se mohli nastěhovat ke svému strýci, který jim to sám nabídl nebo jít do dětského domova a čekat, až si je vezme jiná rodina. Oba se ale rozhodli, že přijmou strýcovu nabídku, která se i sociálce jevila jako nejlepší a tak se k němu nastěhovali. Stále zdrceni tou obrovskou ztrátou trávili čas jen spolu a navzájem si byli oporou. Ani se svým strýcem tolik nekomunikovali a oba se odmítali s tou ztrátou smířit. Jakmile bylo Alexandrovi 23 let, rozhodl se odejít. Cedric už se pomalu dával dohromady a dokázal svého bratra nechat odejít, když mu ten slíbil, že se stále budou vídat. To ale ještě ani jeden z nich nevěděl, co se stane. Alex si vzal jen ty nejdůležitější věci, které pobral do rukou a přes les se vydal do vedlejšího města, odkud měl vlakem odcestovat dál. Lesem si krátil cestu poprvé, protože nestíhal a bohužel mu štěstí nepřálo a dostal se do husté mlhy, ve které hodně dlouho bloudil. Sám doteď netuší, jak se to stalo, ale pamatuje si na to, že se mu zatočila hlava a omdlel. Probudil se na místě, kde nikdy předtím nebyl. Okolí už mu napovídalo, že byl v naprosto jiné době, ale nedokázal to pochopit. Po domě všude voněly různé bylinky a pak se ve dveřích do místnosti, kde byl, objevila drobná blonďatá dívka, do které se na první pohled zamiloval. Nestaral se o to, jak mohla vědět jeho jméno a jak skvěle chápala to, co se mu stalo. Obeznámila ho se vším kolem a ukázala mu celé město, kde se ocitl - Salem. Pověděla mu o čarodějnicích, kterých se všichni tak báli a pomohla mu najít místo u jednoho místního zemědělce, George, kterému doteď pomáhá s prací na poli i v lese, aby za tu cenu u něj mohl bydlet a stravovat se. Dívka, Tabitha, pro něj byla celým jeho světem. Pověděl ji o sobě úplně všechno a moc rád ji vyprávěl o světě, kde předtím žil. S ní si tady ani nepřipadal tak cizí. Jednoho dne, kdy k ní domů přišel bez oznámení, se stalo něco, co vůbec nečekal. Šel za ní z toho důvodu, aby jí požádal za ruku. Byl si jistý, že s ní chtěl strávit celý zbytek života, ale to ještě nevěděl, že mu o sobě nepověděla vše. Když přišel do jejího domu a hledal jí, našel po něm rozházené dosti podivné věci a knihy, které nikdy předtím neviděl a rozhodl se je odnést vedení města, jež mu na rovinu oznámilo, že tyto věci používají jen čarodějnice. Nepověděl, že je našel u ní doma, ale že je objevil v lese a naštěstí mu to bylo uvěřeno. Ke své milé se však nechtěl vrátit, ovšem chtěl vědět pravdu a proto ten den spočinul před jejími dveřmi, aby se jí na všechno zeptal. Rozzlobená Tabitha, jejíž láska nebyla tak silná jako jeho, na něj ale uvalila kletbu, kvůli které se už rok mění na stvůru, o níž nikdy nevěděl, že by mohla existoval, ale taktéž mu vyřízla jazyk, aby nikomu nemohl povědět pravdu o ní samotné. Když se však George, u kterého Alexander bydlí dozvěděl, že se něco stalo, donutil ho napsat jeho doznání o ní na papír. Za necelý den se jí tak díval do očí, v nichž se jí odrážely plameny, které rychle pohltily každý kousek jejího těla. Alexander tak byl znovu sám a tentokrát ještě s příšernou kletbou, ale také bez jazyka, který mu už nikdy nikdo nevrátí. Nejvíce času tráví sám ve své místnosti, kterou mu George přenechal, a nebo v lese či kdekoliv v okolí Salemu, kde je sám.
xxx
Jaro 1693
Žádné komentáře:
Okomentovat