Freya Hickey

ROZTRHÁNA KOŽOMĚNKOU SOROU PŘI BRÁNĚNÍ SI TERITORIA

Přezdívka hráče: Leita
Jméno a příjmení: Freya Hickey
Stav: Svobodná (sirotek)
Rodina:

• Lucy Hickey – milující matka, živila se kreslením obrazů. Ty ale u společnosti neměly úspěch, a tak se později uchýlila k práci v domácnosti. Byla zabita zbojníky při napadení kočáru.

• Wiliam Hickrey – otec, obchodník se zbožím druhé jakosti. Hodně cestoval a o rodinu se příliš nestaral. Byl zabit zbojníky při napadení kočáru.

• Emma – obyčejná chůva, po smrti rodičů se Freyi ujala a vychovávala ji.

Rasa: Kožoměnec
Věk: 22 let
Povolání/Kasta: Bylinkářka – nižší třída
Náboženské přesvědčení: Byla matkou vychovávána k vyznávání anglikánské církve. Její víra se ale zlomila po smrti rodičů. Freya je přesvědčená, že kdyby nějaká „vyšší moc“ skutečně existovala, tehdy by zasáhla a nic by se nikomu nestalo. Během let se od anglikánské církve úplně odklonila a nyní se více zajímá o přírodní víru.
Portrét: Emily Rudd

Jak tuto mladičkou slečnu poznáte? Jednoznačně díky jejímu vzhledu. Její světle modré oči, které jsou snad až nepřirozeně výrazné, upoutají snad každého. Muže i ženu. Jakmile na ni promluví někdo cizí, sama se diví, zda oslovil právě ji, ačkoliv v dohlednu není žádná jiná živá bytost. Ke každému se v prvních minutách chová poněkud chladně a lhostejně, v nějakých případech i stydlivě. Nejste pro ni důležití, nic pro ni neznamenáte, a proto vám o sobě tolik neřekne. Pokud s ní budete mít takovou trpělivost a dostanete se ke sdělení jména, které sahá na hranici její otevřenosti, ze slušnosti se vám ukloní. Dělá to ze slušnosti. Také vám bude vykat, i kdybyste byli stejně staří jako ona, aby dala najevo, že k vaší osobnosti chová jistou dávku úcty a respektu.
Freya byla vždycky samostatná jednotka. Ve městě příliš času netrávila, protože jí vadila společnost lidí, které ani neznala. Měla pocit, že se před nimi nemůže nikam schovat, že je všude na očích, což byla pravda. Nevypadá na to, ale dokáže se o sebe postarat. Je si jistá, že kdyby jí šlo o život, najde způsob, jak přežít. Světem putuje na vlastní pěst, a to ji vyhovuje. I přes všechny nástrahy a starosti navíc takový život miluje.
Freya je tak dobrá dušička, že vyplní cokoliv, co vám na očích vidí. Samozřejmě když pro ni nejste úplně cizí a lhostejní. O její naivitě jen málokdo ví, protože se neprojeví hned při prvním kontaktu. Ale pokud se najde někdo, od koho se nebude moct dostat, dopadne hodně špatně, protože nebude vnímat, k čemu se schyluje. Bohužel, nechá sebou sprostě zametat. Je to zapříčiněno chtíčem si nikoho nepoštvat proti sobě. Na konflikty nikdy nebyla a útočit ani neumí. Manipulátor nikdy nebude potrestán. Komu by se taky svěřovala, když všechno může být použito pro ní?
Všechen smysl pro humor a srandu postrádá už od raného dětství. Přišla na to, že život není jen o zábavě a hrách. Tak se totiž může zdát jen z pohledu malého dítěte. Ona za tím viděla ještě něco víc, něco, co není tak úplně růžové. A tak se už velmi brzy snažila přijít na všechno, co ji ještě dlouho nemuselo trápit. A její optimismus pomalu opadal, stejně tak chuť k zábavě. Se svými přáteli se sice dokáže uvolnit, ale příliš se s nimi nestýká. A cizí lidi si instinktivně drží od těla. Svůj osobní prostor má přísně ohraničený a nesnese, aby jej někdo neznámý narušoval.
Freyu vždy zajímalo všechno neznámé. Už jako dítě se své chůvy nebo matky ptala na velké množství otázek a některé ještě stále zůstaly nezodpovězené. Ty filozofické. Právě jimi se často zabývá a sama na ně hledá odpovědi. Zkrátka touží po poznání neznámého. To je také jeden z důvodů, proč se dala na cestování na vlastní pěst. Aby potkala společnost z různých končin a dozvěděla se další nové věci. Tohle je její smysl života.

Zlozvyky: Často poslouchá cizí dialogy, a vůbec jí to nepřijde nevhodné. Proto mnohdy ví mnoho věcí, které jí nikdo ale neřekl do očí. O svém vědění ale mlčí, aby se neprozradila.



Základní schopnosti:
Schopnost měnit se na zvíře – liška
Zesílený smysl – čich; vysoká úroveň
Rychlost – nižší

Schopnosti navíc:
Vnímání aury – vyšší úroveň
Vidění duchů – nižší úroveň

Malá Freya se narodila na severu Anglie. V rodině byla jedináček, její rodiče by neuživili druhé dítě. Matka Lucy byla malířkou, portrétistkou. Bohužel její snažení bylo poněkud marné, příliš peněz nikdy nezískala. Její manžel Wiliam měl ke všemu laxní přístup. Ačkoliv by se měl starat o svou rodinu, aby měli co jíst a střechu nad hlavou, místo toho se doma objevoval jen zřídkakdy. Cestoval po celé Anglii. Nebylo tajemstvím, že měl nespočet milenek, se kterými trávil svůj volný čas. Ale pokaždé, když se vrátil, nesl sebou plný měšec peněz, proto Lucy přišlo ekonomicky výhodné zůstat v manželství, ačkoliv s nasazenými parohy širokými více jak rám dveří.

Když zrovna Lucy nemohla být doma, o malou Freyu se starala Emma, najatá chůva. Patřila k té nižší třídě a takhle měla možnost žít na trochu vyšší životní úrovni, protože ji manželé Hickreyovi vyhradili pokoj v jejich domě. Prakticky byla součástí rodiny. Pohybovala se všude s nimi, hlavě s Freyou. Ta byla od své matky vychovávána k vyznávání anglikánské církve již od útlého věku.

Freya, jakmile to bylo možné, začala navštěvovat jednu z blízkých škol. Matka jí chtěla dopřát vzdělání, které měla mít slečna střední vrstvy, do které díky otci patřila. Ukázalo se, že je velmi učenlivá a hodně věcí si dokáže zapamatovat. Už v takhle raném věku si dokázala mezi věcmi najít souvislost a propojit je. A hlavně, nesmírně ji vzdělávání bavilo, ráda se učila novým vědomostem a schopnostem.

Jednoho dne byli pozváni na rodinný oběd ke vzdáleným příbuzným z Wiliamovy strany. Nebylo to nijak daleko, jen hodina cesty kočárem. Trasa vedla přes hustý les, ale Wiliam tudy cestoval již několikrát a nikdy se nesetkal se nějakým problémem, a tak se ani dnes neobával. Bohužel, učinil tak osudnou chybu. Někde v půli lesa jejich povoz obklopili zbojníci. Nejprve vystrkali všechny osoby ven a postavili je do řadu. Tehdy desetiletá Freya svírala Emminu dlaň. Srdíčko jí tlouklo až v krku, když viděla, jak jeden z mužů odvádí její matku pryč. A následně padl výstřel. Na stejné bázi měl být zabit i Wiliam, ale ten se samozřejmě bránil. Vyvolal přestřelku, kdy se velká většina zbojníků soustředila jen na tu problémovou oběť. Emma na nic nečekala, pevně chytla Freyu za ruku a obě se rozeběhly pryč. Nevěděly kam, hlavně daleko od tohoto místa.

Ještě zdálky byly slyšet střely, a ani když utichly, ty dvě se nezastavily. Moc dobře věděly, že les je pro ně nyní velmi nebezpečný. A celkově zdejší okolí. Emma si byla jistá, že je zbojníci začnou hledat. Jejich domov se nacházel přibližně dva kilometry od lesa. To byla zatraceně malá vzdálenost na to, aby se cítily v bezpečí. Z posledních sil doběhly až k domovu. Freya byla na pokraji psychického zhroucení. Právě přišla o oba rodiče před svými zraky. Stále se jí v myšlenkách vracely vzpomínky. Z tohoto traumatu se v podstatě nikdy nevyléčila.

Emma sestřádala všechny peníze, které Hickreyovi měli poschovávané po domě. Nebylo jich málo. A ještě téhož večera si zaplatily povoz. Hodnota peněz byla dostatečně vysoká, aby se dopravily na jih Anglie, kde měla Emma příbuzné. Bohužel po této cestě neměly ani jeden peníz.

Ubytovali se u neznámých lidí. Freya zde žila několik měsíců a stejně je neznala. V té době byla tak psychicky labilní a mimo, že nedokázala vnímat realitu. Zabývala se otázkou, ale tohle Bůh, jehož existence jí byla vtlačena do hlavy již odmala, mohl dopustit? Zloba, kterou cítila nyní, se nedala popsat. Paradoxně především na matku, která jí lhala o tom, že je něco mezi nebem a zemí. Nic takového nebyla. Na duchovno zanevřela, ale trvalo jí to několik měsíců. Takové hluboké přesvědčení, které měla, se nedá změnit ze dne na den.

Netrvalo dlouho a Freya se změnila ve vyrovnanou mladou ženu. Emmu považovala za jediného člověka, kterému může věřit. V malém městě, ve kterém od přistěhování žila, si nenašla žádnou spřízněnou duši. Několik známých měla, ale nebylo jich příliš. Kdo by se chtěl bavit se sirotkem, který ze střední vrstvy spadl téměř ke spodině. Někdy, když neměla co jíst, dokonce i něco málo ukradla. Ale komu by chyběl jeden krajíc chleba? Hlavně na to nikdy nikdo nepřišel. V tuhle dobu hodně zhubla, musela si zvyknout na chudobu, kterou nikdy předtím nezažila. Aspoň ne takovou extrémní. V tu dobu začala slýchat zvěsti o nadpřirozených jevech a lidech. A světe div se, i Freya tomu všemu uvěřila. Vyhledala šamana, který by jí s tím vším mohl pomoct. Chtěla najít sebe samu a doufala, že tohle bude správný krok.

Šaman donesl všechno potřebné, včetně liščího srdce a liščí krve. A tak mohl rituál začít. Vše proběhlo tak, jak mělo, ovšem žádná změna se nekonala. Freya byla z toho poněkud rozčarovaná, že byla opět obětí nějaké lži, ale vydržela i tři dny nato nejíst a výsledky se skutečně dostavily. V podobně nesnesitelných bolestí a následnou přeměnou. A tak započala její nová životní etapa.

Emmu byla nucena opustit, nebyla si jistá, čeho všeho je nyní schopna. Nějakou dobu putovala sama na vlastní pěst, s nikým si nikdy moc nerozuměla, a tak to mělo být. Nechtěla se vázat. A tak jednou narazila na Salem. Rozhodla se, že si tady udělá pauzu. Neví, jak dlouhou, třeba bude zase za týden pryč. Kdo ví…
 

 

XXX
 

 

XXX