Jméno a příjmení: Amélie Kelley
Stav: Vdova
Rodina:
- Správce Kelley † - manžel, nikoliv milovaný. Nenáviděný, opovrhovaný, loutka v něžných ručkách jeho předrahé, na první pohled něžné polovičky, která si užívá každou chvilku, kdy může svému muži dokázat, že se v životě bez něj obejde. Ba co víc? Že ho nikdo v Salemu nebude postrádat. Jeho život předčasně ukončil požár v Salemu, kdy se nadýchal kouře a mohl jen bezmocně přihlížet svému utrpení.
- Harley Lewis - nevlastní syn zplozený z prvního manželství jejího muže. Popravdě by tohoto mladíka raději viděla ve své posteli než aby se toulal kolem a čmuchal po čarodějnicích.
- Mayaliq - nejlepší přítelkyně a otrokyně v jednom. Spojenec proti krutému světu, kterému se hodlá pomstít za veškerá příkoří spáchaná na její bývalé nevinnosti. Maya působí jako Améliina důvěrnice, stín a stráž, který ví o všem, co se v Salemu povídá. Neboť to ona ji přivedla k temným silám, jimiž nyní oplývá.
- Jonathan-Louis Shareburg - příležitostný milenec, jehož si kousíček po kousku podmaňuje své vůli, vyvolávaje v něm představu její nepostradatelnosti. S muži to koneckonců umí, tak proč se nezaprodat někomu tak pohlednému, kdo ji zjevně potřebuje?
- Angel Reynard - malá soudcova sestřička, nyní dítě svěřené do péče jí samotné. Nevinná duše, kterou si hodlá ochočit a zneužít její schopnosti vůči svým nepřátelům, jejichž počet se hromadí den ode dne.
Rasa: Čarodějnice, vůdkyně salemského Covenu
Věk: 30 let
Povolání/Kasta: Správkyně Salemu
Náboženské přesvědčení: Navenek možná působí, s hlavou pokorně sklopenou a očima studujícími dřevěná prkna kostela, jako ta nejzbožnější bytost. Vždyť ji každou neděli lze zahlédnout v první lavici, jak tiše přeříkává modlitby a zpívá líbezným hlasem ódy na velikost Boha. Pod povrchem? Zlo, hnijící, mrazivé, rozlézající se do všech koutů. Je jí jasné, že Bůh s tímto městem nemá nic společného a pokud? Pak se na něj už dávno vykašlal. Jediné, čemu věří, je temná síla kolující jí žilami a víra v sebe sama. V to, co dokáže vlastním přičiněním.
Portrét: Janet Montgomery
Krásná, nemilosrdná a zranitelná - taková je prakticky nejmocnější čarodějnice
Salemu. Nosí v sobě velké tajemství i obrovskou touhu, což by snadno mohlo
ohrozit její postavení v lidském světě. Na jednu stranu zloduch a na druhou, alespoň dle sebe,
hrdinka, která si užívá být centrem pozornosti. Svou moc a vliv využívá k vzestupu v Salemu a udržení si statusu, ale také k vykonání pomsty na těch, kteří jí dohnali
do této situace. Za svým cílem je ochotna jít nejen takříkajíc přes mrtvoly - Amélie se skutečně nestraní nechat pro svůj plán zemřít nemalý počet obyvatel i návštěvníků. Pouhé vedlejší ztráty, nic, co by byla ochotna oplakat.
Navenek důstojná, inteligentní žena, která pohostí ve svém domě návštěvníka znaveného dlouhou cestou, ladná v pohybech a charismatická nejen svým laníma očima, které... Ano, jako by snad viděly do nejtajnějších zákoutí lidské duše. A kdo ví, jestli pouze této, že? Protože schopnosti, jež ovládá, by dokázaly prohlédnout každé tajné přání, každou myšlenku. Zadupat ji, roztrhnout a smést ze stolu.
Neváhá obětovat solidní peněžitou částku pro utajení svých románků, v nichž nachází vzrušení a část svého dávno prohýřeného mládí, neboť jí již odbylo třicet let. I tak si zachovává dávku energičnosti, které mnohé mladé dívky sotva mohou konkurovat. A ač se může po Salemu šuškat cokoliv, pokud se podobné pomluvy na její adresu dostanou přímo k Amélii? Inu, ten, kdo je vyslovil, bude mít život hodně těžký. A dvakrát tak krátký.
Dříve? Laskavá, štědrá, nápomocná každým coulem. K dnešním dnům se jedná maximálně tak o přetvářku, neboť hluboko v sobě cítí zradu. Sebe samotnou považuje za oběť puritánství, toho nesmyslu, k němuž se dříve klaněla a který jí znemožnil vést život, po němž toužila - bez pravidel, bez striktních omezení, neboť jakožto žena má být zbožná a vše, co vede k intimitě, je dílo ďáblovo. Snad by se v ní našel i kousek opravdového citu, kdyby nebyla ochotna jej zadupat pro vůdčí pozici v Salemu po boku se svou služebnou, otrokyní, nejlepší přítelkyní i důvěrnicí v jednom - Mayaliq.
Navenek důstojná, inteligentní žena, která pohostí ve svém domě návštěvníka znaveného dlouhou cestou, ladná v pohybech a charismatická nejen svým laníma očima, které... Ano, jako by snad viděly do nejtajnějších zákoutí lidské duše. A kdo ví, jestli pouze této, že? Protože schopnosti, jež ovládá, by dokázaly prohlédnout každé tajné přání, každou myšlenku. Zadupat ji, roztrhnout a smést ze stolu.
Neváhá obětovat solidní peněžitou částku pro utajení svých románků, v nichž nachází vzrušení a část svého dávno prohýřeného mládí, neboť jí již odbylo třicet let. I tak si zachovává dávku energičnosti, které mnohé mladé dívky sotva mohou konkurovat. A ač se může po Salemu šuškat cokoliv, pokud se podobné pomluvy na její adresu dostanou přímo k Amélii? Inu, ten, kdo je vyslovil, bude mít život hodně těžký. A dvakrát tak krátký.
Dříve? Laskavá, štědrá, nápomocná každým coulem. K dnešním dnům se jedná maximálně tak o přetvářku, neboť hluboko v sobě cítí zradu. Sebe samotnou považuje za oběť puritánství, toho nesmyslu, k němuž se dříve klaněla a který jí znemožnil vést život, po němž toužila - bez pravidel, bez striktních omezení, neboť jakožto žena má být zbožná a vše, co vede k intimitě, je dílo ďáblovo. Snad by se v ní našel i kousek opravdového citu, kdyby nebyla ochotna jej zadupat pro vůdčí pozici v Salemu po boku se svou služebnou, otrokyní, nejlepší přítelkyní i důvěrnicí v jednom - Mayaliq.
Zlozvyky: Jako každý člověk, který se dostal do vůdčí pozice, se i Amélie zuby nehty brání faktu, že by ji jednou měla opustit. Pozvednutí hlavy, hrdé to gesto, je tedy reakcí na každý pokus ji zastrašit nebo snad této ženě dokázat, že by měla raději trávit veškerý svůj čas u vyšívání a šálků dobrého anglického čaje místo toho, aby ze své pozice ovládala Salem, když její mužíček stůně. Pokaždé jí též rysy tváře zmrazí chlad, s nímž se uvnitř sebe pere, než se do úsměvu rozlezle zlomyslnost a touha po odplatě, kterou si nenechá za žádných okolností ujít, i kdyby kvůli tomu měla ponocovat.
Základní schopnosti:
▲ Znalost čarodějných rituálů - teoretická úroveň, slabá praktická
▲ Znalost bylinek
Schopnosti navíc:
▲ Ovládnutí něčí mysli - zvířecí a lidská [silná]
▲ Prokletí [silná]
▲ Ovládnutí něčího těla - lidské [střední]
▲ Telekineze [slabá]
▲ Vysávání životní energie [slabá]
Jako typická představenkyně čarodějnického klanu, se Amélie spoléhá zásadně na dvě věci - své postavení a svou moc. Díky své přítelkyni Maye se tak může řadit mezi nejsilnější čarodějnice v tomto městě, možná i v celém přilehlém kraji. Avšak každá moc si sebou nese nejen zodpovědnost ale i jistá příkoří v podobě nepříjemných nedostatků.
Schopnosti, jimiž správkyně Salemu disponuje, jsou specificky zaměřené na psychickou sílu. Často tak díky jejich užívání trpí bolestmi hlavy, migrénami a závratěmi, kterých se ani po deseti letech nedokázala zbavit - pouze je zmírnit díky lektvarům od své služebné Mayaliq a pravidelnému cvičení.
V čem je opravdu slabá, je telekineze. Mnohdy se stává, že se s nárůstem nelibých pocitů vůči někomu v okolí, rozbíjí zrcadla či se z nějakého neznámého důvodu váza roztříští na kousky. Tato schopnost funguje mimoděk a někdy za naprosto, pro Amélii, nevhodných okolností. Nedokáže si poradit s těžkými věcmi ani nábytkem, neumí odhodit člověka.
Její nevyužívanou schopností je vysávání životní energie z ostatních. Čas od času tak činí nevědomky, zvláště u služebných, které jí nějakým způsobem rozčílí. Podporuje to její vzhled, který by měl působit strhaně. Ovšem Amélie stále působí jako půvabná mladá žena.
Jako snad každá žena se neumí bránit. Nedokáže zacházet s mečem ani střelnou zbraní. Naopak rozumí chodu domácnosti, kterou dokáže vést bez zbytečných cavyků a udržovat ji tak dokonalou bez nejmenšího problému.
Její rodina byla jednou z prvních návštěvníků Nového světa, kteří zde zakotvili a usídlili se na hranicích státu Massachusetts jakožto kolonisté podmaňující si kus země. Patřili k těm obyčejnějším, farmáři, čas od časů podnikatelé na svůj vlastní účet, kdy se snažili vypěstované potraviny prodat za pár zlatek a stříbrňáků, aby měli co jíst a z čeho odvádět daně své rodné zemi.
Amélie se narodila před rovnými třiceti lety do poměrně ucelené rodiny s nějakým tím majetkem, o nějž se nemuseli bát stejně jako o střechu nad hlavou. Odmalička byla vedena k puritánství, ke snaze být počestnou mladou ženou, která do budoucnosti vkročí jak bůh káže. A jakékoliv románky? Ty se staly zakázaným ovocem, které, ač chutná nejlépe, nikdy nebylo ochutnáno. Ne tehdy. Rostla do krásy a její, tehdy ještě krotká povaha, dokázala okouzlit snad každého muže v Salemu.
Ne jinak tomu bylo i u samotného správce, který se v mladičké puritánce vzhlédl a rozhodl se, že právě ona bude jeho novou ženou, neboť nebožka již skončila pod drnem a jeho syn potřeboval doma ženskou ruku, která mu přidá na výchově. Amélie se zprvu bránila - odmítala pozvání s plachostí v očích, stranila se toho obtloustlého správce, který připomínal dobře vyživené prase, jen ho vzít na porážku. Rodina si však něco podobného nemohla nechat ujít a tak byla chtě nechtě vzhozena do jámy lvové, bez svého vlastního souhlasu, bez možnosti jak utéct.
Nenáviděla to. Nenáviděla svůj život, své rodiče, toho muže, jež se měl stát jejím manželem a vzít si nevinnost nevybíravě - a přesně tak se stalo. Půlku svatební noci proplakala v koutě, znechucená, slabá a nenávratně poznamenaná na duši. Druhého rána si její krveprotilití vyžádalo daru v podobě černošské otrokyně jménem Mayaliq, ještě mladší než byla Amélie samotná a stejně pohrdavé vůči bílé společnosti. Nejvíc však vůči Améliinu manželovi. Ty dvě si ihned padly do oka a Maya začala o svou paní pečovat a podmanivým hláskem šeptat návrhy na odplatu.
Zprvu nevěřila, že by něco takového mohlo být, ale drobné nehody v jejich domě i okolí mladičkou a tehdy velmi naivní Amélii přesvědčily, že by přeci jen mohla existovat naděje, jak se z toho všeho vykroutit. O to víc ji osud postrčil do temného chřtánu čarodějnictví otěhotněním se správcem, což byl úděl, jehož se rozhodla zbavit. Při oparu luny, za jedné temné noci, obětovala manželka správce své nenarozené dítě ve prospěch vlády nad temnými silami nepoznanené magie. Neplakala dlouho, vždyť o to dítě nikdy nestála, ale věděla, že tím přišla o část sebe, o část své duše. Ta noc ji čas od času straší ve snech, připomíná, co byla tehdy schopna učinit za vidinu lepší budoucnosti.
Od té doby se vše v jejím životě změnilo. Ta tam byla ona uťápnutá dívenka, z níž se nakonec vyklubala jedovatá zmije. Na první pohled okouzlující mladá žena, pečlivě se starající nejen o chod domácnosti ale též o svého manžela, jemuž pomalu ale jistě začala spřádat vlastní noční můru. Na svou důvěrnici nedá nikdy dopustit a spolu s ní pomalu ale jistě začala ovládat každý kout Salemu.
xxx
Amélie se narodila před rovnými třiceti lety do poměrně ucelené rodiny s nějakým tím majetkem, o nějž se nemuseli bát stejně jako o střechu nad hlavou. Odmalička byla vedena k puritánství, ke snaze být počestnou mladou ženou, která do budoucnosti vkročí jak bůh káže. A jakékoliv románky? Ty se staly zakázaným ovocem, které, ač chutná nejlépe, nikdy nebylo ochutnáno. Ne tehdy. Rostla do krásy a její, tehdy ještě krotká povaha, dokázala okouzlit snad každého muže v Salemu.
Ne jinak tomu bylo i u samotného správce, který se v mladičké puritánce vzhlédl a rozhodl se, že právě ona bude jeho novou ženou, neboť nebožka již skončila pod drnem a jeho syn potřeboval doma ženskou ruku, která mu přidá na výchově. Amélie se zprvu bránila - odmítala pozvání s plachostí v očích, stranila se toho obtloustlého správce, který připomínal dobře vyživené prase, jen ho vzít na porážku. Rodina si však něco podobného nemohla nechat ujít a tak byla chtě nechtě vzhozena do jámy lvové, bez svého vlastního souhlasu, bez možnosti jak utéct.
Nenáviděla to. Nenáviděla svůj život, své rodiče, toho muže, jež se měl stát jejím manželem a vzít si nevinnost nevybíravě - a přesně tak se stalo. Půlku svatební noci proplakala v koutě, znechucená, slabá a nenávratně poznamenaná na duši. Druhého rána si její krveprotilití vyžádalo daru v podobě černošské otrokyně jménem Mayaliq, ještě mladší než byla Amélie samotná a stejně pohrdavé vůči bílé společnosti. Nejvíc však vůči Améliinu manželovi. Ty dvě si ihned padly do oka a Maya začala o svou paní pečovat a podmanivým hláskem šeptat návrhy na odplatu.
Zprvu nevěřila, že by něco takového mohlo být, ale drobné nehody v jejich domě i okolí mladičkou a tehdy velmi naivní Amélii přesvědčily, že by přeci jen mohla existovat naděje, jak se z toho všeho vykroutit. O to víc ji osud postrčil do temného chřtánu čarodějnictví otěhotněním se správcem, což byl úděl, jehož se rozhodla zbavit. Při oparu luny, za jedné temné noci, obětovala manželka správce své nenarozené dítě ve prospěch vlády nad temnými silami nepoznanené magie. Neplakala dlouho, vždyť o to dítě nikdy nestála, ale věděla, že tím přišla o část sebe, o část své duše. Ta noc ji čas od času straší ve snech, připomíná, co byla tehdy schopna učinit za vidinu lepší budoucnosti.
Od té doby se vše v jejím životě změnilo. Ta tam byla ona uťápnutá dívenka, z níž se nakonec vyklubala jedovatá zmije. Na první pohled okouzlující mladá žena, pečlivě se starající nejen o chod domácnosti ale též o svého manžela, jemuž pomalu ale jistě začala spřádat vlastní noční můru. Na svou důvěrnici nedá nikdy dopustit a spolu s ní pomalu ale jistě začala ovládat každý kout Salemu.
xxx
Žádné komentáře:
Okomentovat