ZABIT ČARODĚJEM JONATHANEM-LOUISEM SHAREBURGEM ZA VYDÍRÁNÍ
Přezdívka hráče: Sera
Jméno a příjmení: Howard Connor Silverwood
Stav: Svobodný
Rodina:
- Malcolm Silverwood - Otec a hlava rodiny. Přísný, strohý muž který dával a stále dává přednost finančním záležitostem i řádu a disciplíně před domácím zázemím a rodinné záležitosti by nejraději také vyřešil na základě zákonů a smluv. A že u nich řada zákonů platí. Naštěstí má Howard natolik štěstí, že jako jediný mužský dědit jich může pořádnou řádku obejít. Ani by snad nemusel, otec ho nikdy příliš neomezoval, ale zkrátka... život je občas prostě nudný. Jako dítě k Malcolmovi vzhlížel, jako mladík se od něj učil, v současné době oficiálně zastává pozici jeho rádce a už s nedočkavostí vyhlíží dobu, kdy zaujme jeho místo.
- Vivien Silverwood - Matka, která se v Howardových očích provinila tím, že po narození jeho sestry se na ni až příliš upnula. Nějakou dobu mu trvalo než vyrostl ze sourozenecké rivality, ale nakonec dospěl k názoru, že pokud to tak Vivien chce, budiž. Od té doby se pro něj stala více součástí domu, než rodičem. Postrádá jakoukoli úctu nebo autoritu k ní a její přání plní jen v případě krajní nutnosti. Považuje ji za příliš slabou na to, aby si zasloužila být manželkou jeho otce.
- Jasmine M. Silverwood - Malé stvoření, které se označuje za jeho sestru. Vlastně ji ani nezná, ví jen dost na to aby ji uměl vyprovokovat, když má náladu. Je věrnou kopií jeho matky, poslušná, obětavá a bez síly prosadit svůj názor, nebo dokonce odporovat. V dětství jí rád prováděl různé schválnosti, s příchodem puberty ho to ale omrzelo a začal si hledat zábavu jinde, až dokud ho nedávná událost nedonutila se zamyslet. Jasmine má vlastně nejvyšší čas se vdát, dokud je ještě alespoň trochu pěkná. A protože zná rozhodně víc mladých mužů než jeho otec, neváhal mu s tímto návrhem předat i seznam nejvhodnějších kandidátů. Bohatých, vlivných a žijících daleko od Salemu.
- Libby Toller - Půvabná rusovláska žijící asi den jízdy západně od města. Shodou okolností dcera jednoho z Howardových "obchodních přátel". Před dvěma roky se s ní blíže seznámil, čehož do dnešního dne střídavě lituje a nelituje. Z onoho seznámení totiž vzešel jeho nemanželský syn. Libby tak každý měsíc obdrží od posla nemalou částku na výživu dítěte i za své mlčení. Jak dlouho ale bude ohnivou ženu bavit čekání na to, až si ji skutečně vezme netuší. Zejména proto, že on se do svatby nežene.
- Adam Toller - Howardův syn, neškodné batole se světle rezavými vlasy. Většinu času roztomilý slintající uzlík, který občas zapáchá a občas pláče. Kupodivu spolu při sporadických návštěvách vycházejí docela dobře a Howard k němu chová až překvapivou náklonnost.
Věk: 25 let
Povolání/Kasta: Nižší šlechta / vyšší společnost
Náboženské přesvědčení: Anglikán, snad, kdysi. Postupem času zjistil, že větší moc než Bůh mají v životě moc a peníze. Obojího má dost na to, aby ho bavilo jich využívat ke své potěše.
Portrét: Alexander Skarsgård
Však víte, jak to u většiny šlechticů bývá. Neutrální úsměv, vybrané způsoby, nevyslovená nadřazenost a vydřená pravidla chování. Tak takhle nějak na první pohled může působit i Howard. Ne snad, že by mu dělalo velké problémy ze zažitých společenských norem vystoupit, právě naopak si rád čas od času vychutná zděšené pohledy když, jakoby mimochodem, utrousí nějakou nehoráznost. Není tedy rozhodně vzorem křesťanských ctností, mimo chvil kdy se snaží na někoho zapůsobit. Umí to, tedy zapůsobit i snažit se, ale nedělá mu to velké potěšení. Nikdy také nebyl fanouškem manipulací, drbů a pomluv. To ale neznamená, že by podobných taktik nevyužil, kdyby mu přišly vhod. Častěji ale jednoduše spoléhá na své postavení, peníze a případné zastrašování - ke kterému má po ruce více prostředků, než je na první pohled zjevné.
Nestraní se společnosti, ale ani ji příliš nevyhledává. Volný čas nejraději tráví lovem, nebo v hostinci obklopen těmi, které už zná. Málokdy do svého okruhu známých vpustí někoho nového. Snad i proto, že ve stejné míře jako on sám veškerá pravidla porušuje, trvá na jejich dodržování u jiných. A pokud je trest jediným způsobem, jak si sluha co se opozdil s obědem zapamatuje kde udělal chybu, nemá na vybranou. Fyzické tresty ani mučení mu nikdy nepřipadaly zábavné, neuděluje je pro potěšení. Vlastně, z pohledu nestranné osoby, vede poměrně osamělý život, ve kterém hledá vzrušení a přátelství, což obratně skrývá. Možná proto, že má svou masku většinou zábavného společníka s uhrančivým pohledem nasazenou už příliš dlouho.
Zlozvyky: Ve chvílích kdy se ocitne pod tlakem bývá cholerický a výbušný, jeho vztek pak odnese ten, kdo je u něj nejblíž. V dětství rád trápil svou sestru, později se z toho stal vlastně jen zvyk, kterým udržuje ve formě svůj sarkasmus a ironii.
Základní schopnosti:
Instinkt
Empatie (slabá)
Empatie (slabá)
Schopnosti navíc:
Boj beze zbraně (slabší)
Boj se zbraní na blízko (silnější)
Howard nikdy neměl dost trpělivosti na to, aby se učil zacházet se zbraní na dálku a díky průměrným fyzickým silám je mu boj s chladnou zbraní bližší, než holýma rukama. Jeho otec trval na tom, že bude následovat rodinnou tradici soubojů a on neměl nejmenší důvod nesouhlasit. Ostatně, kdo by nechtěl umět někoho správně propíchnout? Naopak věci jako byliny, léčení a náboženství jsou zcela mimo jeho zájem. Když chce někdo uzdravit ať jde za doktorem a věřící do kostela. On se krom boje zabývá čísly, zákony a smlouvami, aby se jejich rodinný majetek náhodou nezačal ztenčovat.
Do Salemu přišel s rodinou tak malý, že se považuje za místního rodáka. Ne snad, že by to dle jeho názoru byla věc, na kterou může být pyšný, ale je to něco co přijal jako svou součást.
Do šesti let byl jedináčkem, obletovaným matkou, vychovávaný otcem. Jako by tomu bylo u každého jiného dítěte, i jemu trvalo než si zvykl na přísného muže, který byl jeho rodičem. Postupem času se ale naučil číst v jeho tváři a pochopil, že za zamračeným výrazem se skrývá mnoho starostí. Z raného dětství si dokonce pamatuje i doby, kdy se otec s matkou společně smáli. Po tom, co se narodila Jasmine ale takových chvilek bylo čím dál tím méně, navíc ztratil velkou část pozornosti otce i pečující matky a zraněná dětská duše si začala velké projevy náklonnosti vykládat jako slabost.
Přibližně do svých třinácti let byl pak malým nezkrotným záškodníkem, který cíleně dělal problémy, utíkal učitelům, schovával se v lese a sestře škodil tak, že se za to dnes trochu stydí (ale ne dost na to, aby se jí omluvil). Trochu se uklidnil až v době, kdy dostal nového učitele. Přísný starý muž, který neváhal panského synka přetáhnout holí po zádech, když mu odmlouval, si záhadným způsobem Howarda natolik získal svou neústupností a podobností s jeho vlastním otcem, že na něj nikdy ani nežaloval. Právě díky jeho vlivu se z klackovitého kluka stal ucházející mladík, který se, většinu času, uměl chovat. To už konečně opět upoutalo pozornost pana Malcolma Silverwooda a přimělo ho uvažovat nad tím, že jestli má časem předat panství do synových rukou, měl by ho naučit jak ho řídit. A tak se k hodinám se starým učitelem přidaly i nekonečné večery nad knihami s otcem. Mnohdy se stávalo, že se Howard probudil obklopený územními výměry, seznamy poddaných a smlouvami o koupi dobytka. Logicky pak neměl náladu na smyšlené hry malé Jasmine a bylo jednodušší zatahat ji za copy nebo jí schovat hračku, se kterou ho otravovala.
A tak roky plynuly dál, Howard měl stále méně pochopení pro matku i sestru a tak se většinu času oběma vyhýbal. Navíc ho skutečně začal zatěžovat chod panství a zejména to, že způsob jakým kdysi jeho otec přišel ke značnému jmění jim už dlouhou dobu vydělávat nebude. Časy se mění, každý měšťan teď zkouší obchodovat s rybami nebo dobytkem a cháska je pořád troufalejší ve svých výkřicích po lepším jídle, bydlení i po větší části z úrody, kterou vypěstují. Nebylo to dlouho po jeho dvacátých narozeninách, kdy mu otec, neoficiálně, předal účetní knihy. Nikdo z rodiny ani jejich společníků o tom neví, starý pán si přál stále vystupovat jako ten, kdo má poslední slovo a také tomu tak je. Skutečná tíha zodpovědnosti ale padla na Howardova bedra.
Naštěstí, nebo naneštěstí, záleží na uvážení každého, už tehdy nežil zrovna spořádaným životem a jeho známosti, i když povrchní, dosahovaly do různých míst. Jednou z nich byl i zchudlý baronet o kterém kolovaly nejrůznější zvěsti. Dva roky dohadování, prověřování a výměn laskavostí trvalo Howardovi, než s ním uzavřel obchod, který může jeho rodinu zničit, stejně jako zachránit. Baronet se svou smečkou pobudů, dezertérů a dalšího lidského odpadu se stali Howardovými "obchodními přáteli". Za typy na obchodní karavany i na to, kdy bude které sídlo prázdné, mu začali odevzdávat polovinu své kořisti a klesající rozpočet v pokladně Silverwoodů se konečně začal znovu zvedat. Při jedné ze svých obchodních cest, na které si vyzvedával podíl z posledního lupu, mu krom truhly s cennostmi padla do oka i drzá rusovláska, která mu přinesla pití. Rozhodl se trochu zdržet a seznámit se s ní o něco blíže. Seznámení to bylo více než říjemné a tak se za ní, nějaký čas, zastavoval vždy když měl jednání s baronetem. Až do doby, než mu Libby oznámila, že co zaseje musí taky sklidit, a ať chystá dětskou výbavu. Dalo mu hodně práce přesvědčit ji, že si ji nemůže hned vzít. Musí počkat až... až provdá sestru! A pak, pak se uvidí.
A tak si Howard nějak žije dál. Na svůj věk s trochu víc vráskami, než by se slušelo. S nemanželským dítětem, které tají a s jeho matkou, o kterou asi ani nestojí. Se sestrou, která ho nenávidí, protože není ukázkový bratr, s matkou, které neodpustil že ho nemiluje a s otcem, kterému by nikdy nedokázal říct, z jakého zdroje jsou peníze, které mu platí holoubata k večeři. Je mrzutý, je agresivní, je otrávený životem, občas opilý, občas netečný. Má na to všechno právo, ale neumí si představil, že by to někdy někomu mohl svěřit. Snaží se tedy ve svých světlejších chvílích užít si všeho co má a zapomenou na to, že zítra bude další den.
Boj se zbraní na blízko (silnější)
Howard nikdy neměl dost trpělivosti na to, aby se učil zacházet se zbraní na dálku a díky průměrným fyzickým silám je mu boj s chladnou zbraní bližší, než holýma rukama. Jeho otec trval na tom, že bude následovat rodinnou tradici soubojů a on neměl nejmenší důvod nesouhlasit. Ostatně, kdo by nechtěl umět někoho správně propíchnout? Naopak věci jako byliny, léčení a náboženství jsou zcela mimo jeho zájem. Když chce někdo uzdravit ať jde za doktorem a věřící do kostela. On se krom boje zabývá čísly, zákony a smlouvami, aby se jejich rodinný majetek náhodou nezačal ztenčovat.
Do Salemu přišel s rodinou tak malý, že se považuje za místního rodáka. Ne snad, že by to dle jeho názoru byla věc, na kterou může být pyšný, ale je to něco co přijal jako svou součást.
Do šesti let byl jedináčkem, obletovaným matkou, vychovávaný otcem. Jako by tomu bylo u každého jiného dítěte, i jemu trvalo než si zvykl na přísného muže, který byl jeho rodičem. Postupem času se ale naučil číst v jeho tváři a pochopil, že za zamračeným výrazem se skrývá mnoho starostí. Z raného dětství si dokonce pamatuje i doby, kdy se otec s matkou společně smáli. Po tom, co se narodila Jasmine ale takových chvilek bylo čím dál tím méně, navíc ztratil velkou část pozornosti otce i pečující matky a zraněná dětská duše si začala velké projevy náklonnosti vykládat jako slabost.
Přibližně do svých třinácti let byl pak malým nezkrotným záškodníkem, který cíleně dělal problémy, utíkal učitelům, schovával se v lese a sestře škodil tak, že se za to dnes trochu stydí (ale ne dost na to, aby se jí omluvil). Trochu se uklidnil až v době, kdy dostal nového učitele. Přísný starý muž, který neváhal panského synka přetáhnout holí po zádech, když mu odmlouval, si záhadným způsobem Howarda natolik získal svou neústupností a podobností s jeho vlastním otcem, že na něj nikdy ani nežaloval. Právě díky jeho vlivu se z klackovitého kluka stal ucházející mladík, který se, většinu času, uměl chovat. To už konečně opět upoutalo pozornost pana Malcolma Silverwooda a přimělo ho uvažovat nad tím, že jestli má časem předat panství do synových rukou, měl by ho naučit jak ho řídit. A tak se k hodinám se starým učitelem přidaly i nekonečné večery nad knihami s otcem. Mnohdy se stávalo, že se Howard probudil obklopený územními výměry, seznamy poddaných a smlouvami o koupi dobytka. Logicky pak neměl náladu na smyšlené hry malé Jasmine a bylo jednodušší zatahat ji za copy nebo jí schovat hračku, se kterou ho otravovala.
A tak roky plynuly dál, Howard měl stále méně pochopení pro matku i sestru a tak se většinu času oběma vyhýbal. Navíc ho skutečně začal zatěžovat chod panství a zejména to, že způsob jakým kdysi jeho otec přišel ke značnému jmění jim už dlouhou dobu vydělávat nebude. Časy se mění, každý měšťan teď zkouší obchodovat s rybami nebo dobytkem a cháska je pořád troufalejší ve svých výkřicích po lepším jídle, bydlení i po větší části z úrody, kterou vypěstují. Nebylo to dlouho po jeho dvacátých narozeninách, kdy mu otec, neoficiálně, předal účetní knihy. Nikdo z rodiny ani jejich společníků o tom neví, starý pán si přál stále vystupovat jako ten, kdo má poslední slovo a také tomu tak je. Skutečná tíha zodpovědnosti ale padla na Howardova bedra.
Naštěstí, nebo naneštěstí, záleží na uvážení každého, už tehdy nežil zrovna spořádaným životem a jeho známosti, i když povrchní, dosahovaly do různých míst. Jednou z nich byl i zchudlý baronet o kterém kolovaly nejrůznější zvěsti. Dva roky dohadování, prověřování a výměn laskavostí trvalo Howardovi, než s ním uzavřel obchod, který může jeho rodinu zničit, stejně jako zachránit. Baronet se svou smečkou pobudů, dezertérů a dalšího lidského odpadu se stali Howardovými "obchodními přáteli". Za typy na obchodní karavany i na to, kdy bude které sídlo prázdné, mu začali odevzdávat polovinu své kořisti a klesající rozpočet v pokladně Silverwoodů se konečně začal znovu zvedat. Při jedné ze svých obchodních cest, na které si vyzvedával podíl z posledního lupu, mu krom truhly s cennostmi padla do oka i drzá rusovláska, která mu přinesla pití. Rozhodl se trochu zdržet a seznámit se s ní o něco blíže. Seznámení to bylo více než říjemné a tak se za ní, nějaký čas, zastavoval vždy když měl jednání s baronetem. Až do doby, než mu Libby oznámila, že co zaseje musí taky sklidit, a ať chystá dětskou výbavu. Dalo mu hodně práce přesvědčit ji, že si ji nemůže hned vzít. Musí počkat až... až provdá sestru! A pak, pak se uvidí.
A tak si Howard nějak žije dál. Na svůj věk s trochu víc vráskami, než by se slušelo. S nemanželským dítětem, které tají a s jeho matkou, o kterou asi ani nestojí. Se sestrou, která ho nenávidí, protože není ukázkový bratr, s matkou, které neodpustil že ho nemiluje a s otcem, kterému by nikdy nedokázal říct, z jakého zdroje jsou peníze, které mu platí holoubata k večeři. Je mrzutý, je agresivní, je otrávený životem, občas opilý, občas netečný. Má na to všechno právo, ale neumí si představil, že by to někdy někomu mohl svěřit. Snaží se tedy ve svých světlejších chvílích užít si všeho co má a zapomenou na to, že zítra bude další den.
xxx
Jaro 1693
Žádné komentáře:
Okomentovat