10/21/2017

Eleanor Francis Allerdale

https://town-of-salem.blogspot.cz/2017/10/eleanor-francis-allerdale.html


Přezdívka hráče: Alci
Jméno a příjmení: Eleanor Francis Allerdale
Stav: Svobodná
Rodina:
  • Thomas W.Lockhart
Její bratr a celoživotní partner, ano není to nadsázka, celý život měli jen sebe a tak mají vztah, který obyčejně přísluší sezdaným párům, samozřejmě, že jej tají, ale ona ví, že jen její, navždy…
  • Arliene Elinor Allerdale
Ještě po její smrti ji označuje za krutého tyrana, bratr raději mlčí. V očích sourozenců bude vždy představovat problém, překážku, která se opakově vrací ve vzpomínkách, aby jim podkopla nohy a znovu se je pokusila rozdělit. Že jí to stálo život, je už věc druhá. Eleanor ráda svému bratrovi připomíná jeho první vraždu, den, kdy si ruce potřísnil jejich vlastní krví a otočil se zády k tomu, co je činilo lidskými. Jejich matka mu čas od času připomíná svou přítomnost blouděním v domě, kam se Thomas usídlil. Temná, zakrvácená, kvílející... A proklínající své děti za to, co se z nich stalo.
  • Joanna Bennett
První z celé řady nešťastných manželství, které pokaždé končí krvavou řežbou. Nevinná, naivní mladá dívenka s očima plnými fascinace z Thomasova zájmu o její něžnou bytost. Ve své zamilovanosti ani na moment neváhala a do vztahu se svým hororovým koncem skočila po hlavě bez předsudků a bez jakéhokoliv ohlížení se nazpět. Snad jako jediná nepochopila, co se s jejím životem odehraje v blízké budoucnosti, která neskončila slavně. Její tělo zůstalo pohřbené v britském Chesteru.
  • Lucia Manning
Jediná dcera jednoho z politiků v Yorku, a též největší sousto, které si sourozenci mohli vybrat z celé řady děvčat hýřících životem po světě. Potomek významného muže se do Thomase zamiloval na první pohled, ale otec tvořil překážku. Tehdy se Eleanor nebála zašpinit si ruce a sama podřízla lorda Manninga jako na porážce. Lucia se samotným žalem vrhla do Thomasova náručí, ač jí to přineslo obdobně nešťastný konec jako Joanně. Její tělo zůstalo roztroušené po městě, rozpárané a nasekané.
  • Amanda Louis Cunningham
Dříve než mohla Amanda vkročit do kláštera, kde hodlala zasvětit svůj život do rukou Boha, podlehla modrým očím čerstvě přistěhovalého Thomase Manninga. A jako první pojala podezření, že mezi ním a jeho sestrou Eleanor není cosi v pořádku. Žel, než mohla cokoliv vysvětlit místním zástupcům pořádku, byla nalezena mrtvá. Dle svědků vypadla z okna Durhamské katedrály. Jako jedinou si jí Thomas nevzal a se sestrou byli nuceni se přestěhovat mimo Británii.
  • Kathleen Lockhart
Thomasova poslední žena, po jejíž smrti ovdověl, nesouce její jméno. Na Kathleen jeho sestra žárlila pravděpodobně nejvíc, protože jak se ukázalo, tak tmavovláska s Thomasem otěhotněla, což se Eleanor ze srdce příčilo. Nic jí nezabránilo v tom, aby dítě zabila vlastníma rukama a zbytek přenechala Thomasovi. Po její smrti se odstěhovali nadobro z New Yorku, kde dívčina smrt způsobila obrovský poprask a jejich kroky zamířili do Salemu, kde si budou hledat novou oběť.

Rasa: Čarodějka
Věk: 33 let
Povolání/Kasta: Dáma v domácnosti (o kterou se staraly služebné, jak jinak), žila z rodinného jmění, o které přišli.
Náboženské přesvědčení: Věří sama v sebe a svého bratra, nespoléhá se na bohy, řídí se heslem co si neuděláš sama to nemáš. Její oficiální stanovisko je křesťanka.
Portrét: Bridget Regan

https://i.pinimg.com/originals/56/59/f5/5659f597c6361822a692b1eab4412296.gif
https://68.media.tumblr.com/37cc40404a12c05df9027ba796dd3e73/tumblr_ol58skvn8U1qm73ogo1_500.gif
https://media.giphy.com/media/rj1iiP4WQc9vW/giphy.gif

Její světlá pleť je typická pro šlechtu, je jako panenka z alabastru, hrdý profil s hlubokýma modrýma očima, které se jeví být rodovým znakem. Má ostře řezané aristokratické rysy, výraznou hrdou bradičku. Její krk je dlouhý ladný a labutí s tou nádherně svádivou proláklinou u klíční kosti. Její pohled je pronikavý, umí být laskavý ale i mrazit jako led. Hlas není dívčí vysoký, spíše melodicky hladivý se sametovým nádechem, díky němu nemá moc problém ostatní o něčem přesvědčit. V létě je její pleť lehounce pihovatá. Kolem vlasy se jí vlní hladce rozčesané , jemně vlnité černé vlasy. Je v dosti ohledech ženským obrazem svého bratra. Vysoká, útlá, tmavovlasá.
 

Eleanor je šlechtična která se nezapře, každým coulem je z ní cítit povýšenost, o to více, když přišli na mizinu, není přeci lůza, jako ti dole, jejich rod je vážený, ona si zaslouží úctu a obdiv. Do jaké míry je to dáno psychózou z matčiny strany, již nechme stranou. Její chování patří ale šlechtičně každým coulem, pro všechny kolem je dobře vychovaná dáma s milým pohledem, křesťanka, vzor ctnosti samozřejmě, která neměla štěstí na nápadníky. Hraje na klavír, zpívá a ochotně pomáhá v lazaretu. Tuto vizáž si pevně buduje, aby byla tak důvěryhodná, jak jen to jde ve své vrstvě, u služebnictva je obávaná, protože chyby neodpouští a za neposlušnost a příliš povolný jazyk mimo dům trestá tvrdě, velmi tvrdě na poměry. Šušká se, že pár jejích služebných se beze stopy ztratilo. Ale co ji to zajímá, žijí každou chvíli na jiném místě. Začíná znovu s čistým štítem, avšak měnit se nehodlá, je spokojená jak to je, nechce být za milou samaritánku, ne u plebsu, proč také. Eleanor, ač se to nezdá, ale dovede být i milující oddaná a zcela odevzdaná, avšak zatím se tomu tak stalo s jediným člověkem, středobodem jejího bytí, Thomasem. Svého bratra miluje křesťanskou láskou, do chvíle než jej miluje tou nekřesťanskou. Je to muž, se kterým přišla o panenství a jiné muže si drží od těla jako čert kříže. Hnusí se jí představa jiného, miluje Thomase tak , že pro něj je ochotná i zabíjet, a zabíjí. Jediné důležité pro ni je, aby byli spolu, aby měla svůj luxus, jeho u svých nohou, jediný čas, kdy se věnuje Eleanor, Ellie jak jí láskyplně oslovuje Thomas, jiným mužům je ten, kdy má pocit, že se jí bratříček vzdaluje a nevěnuje se jí, probouzí v něm spalující žárlivost aby se vrátil tam kam patří, k ní. Je pro ni jediné co má smysl, navázala se na něj a udělala by pro něj cokoliv, jediný strach je, že ji jednoho dne opustí, zabila by ho, zabila by všechny a pak sebe, kdyby o něj měla přijít. Proto chtěla zůstat navždy mladá, aby mu nikdy nezevšedněla, aby byla neustále krásná, přitažlivá a žádoucí, aby v ní viděl tu sestřičku co pro něj schytávala rány, tu křehkou vílu, co plakala v jeho náručí, když jí ošetřoval a ta co ošetřuje jeho nyní, když si rány způsobuje. Za vše viní matku, nenávidí ji i po smrti, zničila ji, zničila jeho a ona se o něj musí postarat, protože žádná jiná neví co potřebuje. Jen ona, Eleanor, a Thomas navěky.
Zlozvyky: Viditelné? Žádné je to ctnostná mravná dáma. Pod povrchem? Spousta, ale ona si je nepřipouští.
 

Základní schopnosti:
▲ Znalost čarodějných rituálů - teoretická úroveň, slabá praktická
▲ Znalost bylinek

Schopnosti navíc:
▲ Výroba lektvarů – na mistrovské úrovni, ne že by ji zajímaly lektvary lásky, ale jedy, to je její specialita, často jsou velmi podlé, vleklé a napodobují smrtelné nemoci, aby se na jejich přítomnost nepřišlo. [silný]
▲ Bilokacie [umění vyskytnout se na dvou místech zároveň, avšak pouze v astrální formě] – využívá ji ráda ke sledování Thomase, ne že by mu nevěřila, ale těší ji sledovat ho při jakékoliv příležitosti, když chce, umí se i skrýt aby ji neviděli, ale dá jí to více práce, proto musí být. [střední]
▲ Pyrokineze – Je to spíše frajeřinka, umí rozžhnout oheň v krbu nebo svíčky, umí udělat plamen na dlani, ale je to jen výhružka, bojové ohnivé koule neumí, chtěla by, ale dají příliš studia a to není její doména ani záliba aby se biflovala a snažila, není to její styl, ráda k věcem přichází lehce. [slabý]

Zbraně: Neumí bojovat, zato ohnat se ostrou dýkou připomínající perořízek, udělat tak sokyni nepěkné jizvy ve tváři, nebo bodnout do zad, na to její schopnosti stačí.

Slabiny: Nesnáší svou smrtelnost, i přes schopnost nestárnutí je její tělo smrtelné a může zemřít jako každý další člověk, nepřiznává si to, protože nesnese aby vypadala jako obyčejná smrtelnice. No a samozřejmě její slabinou je její bratr, obyčejně chladná potvora, pokud jde o něj, se mění v iracionálního blázna.



První moje vzpomínka? Nejspíš chlad, chlad a temno v nedokonalých stěnách našeho podkrovního pokoje. Zlostný zkřivený pokroucený obličej ženy, která se zvala mojí matkou, dopadající hůl na moje záda, nebo na záda mého bratříčka. Pláč a křik. Když se vyběsnila, odešla a já pak viděla modré oči brášky, u kterého jsem se stulila v náručí a plakala, dokud jsme neusnuli vyčerpáním. To nejkrásnější co jsem viděla když jsem se vzbudila, i když jsem usínala, byl můj bratr, jeho upřímný veselý úsměv, jeho kouzelné oči jako studánky. Nehynoucí obdiv a láska k němu rostla od mých útlých let. Byl jediný člověk mužského pohlaví, co jsem znala, stala jsem se na něm závislou, byl to jediné co jsem měla, bratr, ochranář, vzor i muž. Dělal mi hračky, ty krásné kouzelné figurky, ve tmě našeho pokoje se často zranil, ošetřovala jsem ho, líbala zmrzlé prsty, co tvořily jediné, co mohlo podpořit naši imaginaci. Moje oči na něm visely.
Jednoho dne, došlo k nevyhnutelnému, jediný muž mého života se stal prvním mužem mého života. Ve dvanácti letech jsem si začala všímat jiných věcí než jen očí a laskavého hlasu a doteku. Jeho paže, jeho dumavé čelo, pohled a nevinný úsměv, přitahoval mne, a moje tělo se začalo měnit, krvácela jsem a měnila se v ženu. Ten večer jsem se k němu v noci přitáhla, pod peřinou se přitulila a Políbila jeho rty. Ucítila jsem reakci jeho těla a dál se vše zpečetilo. Miloval mě a já jeho. Naše jediná možnost, ale my to tak neviděli. Chtěla jsem jen jeho, milovala jen jeho, tak jak je tomu dodnes. Večer, kdy zemřela naše matka byl osvobozující, dívala jsem se na tu scénu jako ve zpomalené scenérii, padala, tak krásně její kosti křupaly pod náporem okraje schodů, usmívala jsem se, běžela nad ní a dívala se, jak ten odpudivý zrak vyhasíná v posledním bolestném křiku než dopadla na zem. Byla už mrtvá, když jsem vzala tu její hůl a roztříštila ji zběsile na kusy o její obličej, ze kterého zbyla jen krvavá kaše. Třásla jsem se, hystericky se smála. Nahá jen v bělostném župánku potřísněném krví jsem pak klečela u její mrtvoly a lkala.
Další co si pamatuji, jak přijeli, vzali nás, sirotky, vyděšené a odvedli z domu hrůzy. Držela jsem se bratra jako klíště v obavě, že nás rozdělí. Brečela jsem, křičela, v noci se budila hrůzou, v rodině, která mi chtěla dát všechno, jsem hubla, bledla a byla nešťastná. V té době mi ale i docházelo, že se musím postarat, o sebe a o nás, začala jsem se chovat jako slušně vychované děvče, křesťanka, oficiálně panna jak jinak, nikoho ani nenapadlo, že by tomu mohlo být jinak. Vyrostla jsem do mladé dámy, která očarovala mnoho jinochů, ale jejich prosby zůstaly nevyslyšeny. Nenechala jsem nikoho, aby se ke mně přiblížil, nemohla jsem přeci zradit jeho, Thomase. On by mě taky nezradil, věděla jsem to. Učila jsem se, tiše přemýšlela, pátrala a poznávala dnešní společnost, mysl se mi křivila, chyběl mi bratříček, který by mne držel na uzdě, chyběl katalyzátor, který mou mysl držel v mezích. Navenek vzorná dáma, uvnitř pokřivená a zlá bytost. Když mě kontaktoval, konečně, nepochybovala jsem, že ten den přijde, už jsem věděla co uděláme. Strychnin, jed který nepřipravý hezkou smrt, zato velmi efektivní. Utíkali jsme a já tančila, smála se, líbala ho a cítila se jako znovuzrozená. Zatímco moje rodina oplakávala svého syna, který se na mě nejednou pokusil sahat, my byli za horami. Plán byl dokonalý věděla jsem kam mířit, a tak počala naše cesta, naše cesta ke svobodě, vydlážděná hlavami osamělých, které už nikdo nechtěl a a nepotřeboval, my si vzali co nikdo nechtěl, a žili spokojeně. Nikomu nechyběly… a nám to prospívalo. Nedělalo mi dobře vidět je s ním, nenáviděla jsem je a jeho milovala, brala jsem jim ho, a ta myšlenka mě držela při životě. Žádná nebyla jeho, až na jednu, tu děvku co s ním otěhotněla, měla dítě, které já nikdy neměla. Nechtěla jsem. Být matkou se mi hnusilo. A jak uspokojující bylo, když zemřela i ona s tím spratkem. Ale byla jsem nedočkavá, udělala chybu, a tak jsme museli prchnout, přes oceán, kde musíme začít znovu, nevím jak se mám smířit s chudobou, jsem hrdá, má nespokojenost je znát od doby co jsme přijeli do Ameriky. Zlobím se na něj, moc se zlobím a miluji ho. Zradil mě s ní. Už nikdy to neudělá…nikdy!



xxx



Žádné komentáře:

Okomentovat