Giselle Elaina de Beauvilliers

Přezdívka hráče: Cheryl
Jméno a příjmení: Giselle Elaina de Beauvilliers
Rodina:

• vévoda Paul de Beauvilliers, otec

milující, ale mizerný otec, slepý k nevěrnosti své ženy. Giselle zbožňuje, přestože na 100% nemůže být jeho dcera. Přestože Giselle ho nenávidí za to, že ji poslal pryč, tatínek to myslel dobře, protože se nemohl dívat na to, jak s ní ostatní zacházeli.

• Henriette Louise Colbert, matka

chladná, nepříjemná žena, která si svého muže získala snad jen svou krásou a bohatstvím její rodiny. Ke svým dětem má jakž takž oukej vztah, až na Giselle, kterou příliš nemusí právě proto, že je viditelným důkazem její nevěry. 

• Hromada sourozenců, mladší i starší

Giselle své sourozence příliš nezná. Nikdo v její rodině se k ní v soukromí nechoval příliš slušně. Sestry ji nenávidí už jen proto, že ji tatínek měl nejradši, bratři ji viděli vždycky jako špínu, která doma doopravdy nemá co dělat. I mladší sestra v Giselle viděla něco, co domů nepatří.

Rasa: Čarodějnice
Věk: 17 let
Povolání/kasta: Nižší šlechta
Náboženské přesvědčení: Vychovaná jako křesťanka, ale momentálně moc neví, v co vlastně věří.
Portrét: Scarlett Leithold 

Giselle je rozpustilé děvče, srdcem snílek, duší rebel. Absolutně ignoruje nějakou etiketu nebo řád, podle kterého by se měla mladá dívka jejího původu chovat. Často je přehnaně hlasitá a drzá, až by jeden řekl, že se chová nezodpovědně. Obléká se jako předražená nevěstka, jen aby si od okolí vynutila alespoň malou špetku pozornosti, které se jí jako malé vůbec nedostalo. Tu si užívá v jakékoliv podobě – ať už jde o pohrdavé pohledy starších dam, nebo úchylné pomrkávání opilců. Giselle sice občas dokonce flirtuje, ale nikdy dál nedojde, protože ať to vypadá jakkoliv, uvnitř se skrývá vyděšené, nedůvěřivé dítě – dokonce spí s dýkou pod polštářem. Nedůvěra pramení z toho, jak ji její rodina zradila. Matka jí vždycky dávala najevo, že ji nenávidí, sourozenci si jí nevšímali a pokud náhodou ano, většinou ji šikanovali a její otec, jediná osoba, které na svědě důvěřovala, která se k ní chovala slušně, ji prakticky vyhanla do úplně cizí země – ono je docela jedno, že to myslel dobře, Giselle je neskutečně vztahovačná a urážlivá, navíc neumí odpouštět a co dříve bývala škodolibost teď spíše graduje do touhy po pomstě. Navenek se tváří jako sebevědomá, hrozně silná holka, které se jen tak něco nedotkne, doma pak ale po večerech mluví sama se sebou a nechává se sžírat tou prázdnotou, kterou za sebou její rodina nechala, poněvadž přestože by ráda hodila celý svůj život z Francie za hlavu, stale se nemůže zbavit smutku a zlosti.

Není schopná cokoliv naplánovat, takže i když je velmi ambiciózní, nemá ponětí, jak svých cílů dosáhnout. Giselle je jednoduše klasický případ dítěte, které muselo vyrůst příliš rychle a které potřebuje nějaké vedení. Je soutěživá, ale protože ji nikdo nenaučil, kdy je dobré tuhle vlastnost aplikovat, a kdy je lepší odejít, často se dostává do stupidních závodů, které ji určitě jednou budou stat život – od hloupého skákání po plotech až po balancování s noži na čele, Giselle se chytne každé blbé sázky. Přestože to takhle vypadá, že je jen další dětinské, lehce rozbité děvče, Giselle se o sebe umí postarat. Možná to dělá příliš složitě a neefektivně, nicméně přežívá a to je důležité. Je schopná svou hrdost spolknout a jednou za čas napsat otci, aby poslal více peněz a její pud sebezáchovy je dost silný na to, aby se změnám poměrně rychle přizpůsobila. Navíc je velmi kreativní – ráda maluje a zpívá, i když formálního vzdělání v tomhle směru se jí nikdy nedostalo.

Zlozvyky: Giselle má hromadu zlozvyků. Když je nervózní, klepe nehty o stůl, často přešlapuje, mluví ze spaní (to asi není úplně zlozvyk), všechno si bere osobně, nedokáže odpouštět, když je naštvaná, kouše si spodní ret, občas se z neznámých důvodů rýpe prstem v oku a když ji něco silně nezajímá, úplně zapomene, že se účastní konverzace a prostě odejde.

Základní schopnosti:
Znalost čarodějných rituálů
Znalost bylinek

Schopnosti navíc:
Lumokineze (nejsilnější)
Bilokace (střední)
Uhranutí (slabá)

Gisellina znalost nějakých rituálů je zatím nulová. Nikdo ji to nenaučil a popravdě Gis asi ani nenapadlo se o něco takového zajímat. Znalost nějakých bylinek je u ní také velmi omezená, převážně jen na to, co by se mohla dočíst v nějaké knihovně. Že by přímo věděla jaká bylinka se na co používá, to určitě ne, spíše pozná co je co a pokud se o nějaké bylince obecně říká, že má nějaké "magické účinky" nebo něco takového, určitě si to pamatuje.
Co se jejích schopností navíc týká, Giselle je nikdy netrénovala. Všechno co se jí kdy povedlo, zvládla čistě na intuitivní bázi, většinou ve chvílích stresu nebo celkově v emocionálních situacích. Nejvyšší potenciál má v oblasti lumokineze. Protože není hloupá, došlo jí, že když fakt moc chce, občas se něco stane - dlaně se rozsvítí, malé kuličky světla se rozprostřou po pokoji a podobně. Ofenzivně světlo ještě používat neumí. Bilokace je její slabší schopnost, o které moc neví. Občas mívá pocit, že byla někde jinde, nebo si pamatuje, že byla v jiné místnosti, ale úplně si to ještě nedala dohromady. O tom, že by uměla někoho uhranout, vůbec netuší, navíc je to její neslabší schopnost a možná, že se jí to někdy povedlo omylem.
Mezi její normální schopnosti patří ovládání několika jazyků - francouzština, angličtina, trochu španělštiny a italštiny -, klasické znalosti, které se dívka jejího postavení může naučit, vyšívání a vázání mašliček na sto způsobů. Umí jezdit na koni, plavat a obstojně běhat.
 

Giselle se narodila jednoho ošklivého večera a svou matku málem při své cestě na svět zabila. Od jejího narození bylo jasné, že nemůže být Paulovou dcerou, nicméně tatínek to tak nikdy vidět nechtěl a odmítal připustit, že by Giselle nebyla legitimní potomek, takže přestože všichni věděli, že je Giselle v podstatě bastard, nikdy to nebylo oficiální. Její dětství nebylo ani příšerné, ani skvělé. Chůvy se k ní chovaly vždycky poměrně normálně, proti tomu matka ji odjakživa dávaja jasně pocítit, že ji nenávidí. Své sourozence často nevídala, v začátcích si jí vůbec nevšímali. V době, kdy ještě neuměla ovládat ani své záladní tělesné potřeby, se její schopnosti projevovaly náhodně a často. Ne jedna chůva utekla s tím, že Giselle prý vysávala světlo z místnosti, jednou se dokonce stalo, že tatínek musel chůvu vyhodit, protože tvrdila, že Gis v noci září. Co je na tom pravdy těžko posoudit, pointou je, že nějaké schopnosti vykazovala už jako dítě. Možná i proto, se na ni dívali všichni skrze prsty, přeci jen ani její matka si není jistá, který z jejích úletů je jejím biologickým otcem.
Mohlo jí být pět, když se její starší bratři rozhodli, že bude strašná sranda ji shodit do rybníka. Matka u toho byla, i starší sestra to viděla a nikdo Giselle nepomohl, jenže ona neměla v plánu utopit se a na břeh se doplácala, i když neuměla plavat. Už tehdy bylo jasné, že Gis bude jako šváb a jen tak se zašlápnout nenechá. Od té doby s ní doma jednali obdobně a jediné útočiště nalézala u otce v pracovně nebo v zahradách, kde se na ni nikdo nedíval jako na uhlí mezi diamanty. Samozřejmě na veřejnosti se všichni tvářili, že jsou jedna velká rodinka a Giselle často dokonce slýchávala, že by neměla být tak nevděčná, když se zkusila někomu svěřit. Rychle se naučila, že nikomu jinému než tatínkovi věřit nemůže.
Naprostá důvěra ve svého otce se Giselle ale pěkně vymstila. Pár týdnů po tom, co oslavila sedmnácté narozeniny, jí nechal sbalit zavazadla a bez nějakého varování ji poslal do ňákého Salemu. Zatím, co on to viděl jako milosrdný čin, jakože ji posílá pryč od rodiny a všeho špatného, Giselle to viděla jako obrovskou zradu. Výběr města byl samozřejmě nápad její matky, která Giselle poslala do té největší díry, co si mohla vymyslet. 

xxx

xxx