Přezdívka hráče: Blake
Jméno a příjmení: Brigitte Beckerley, dříve Arlington
Stav: Vdaná
Rodina:
- Otec: Edgar Arlington †
- Jeden z těch postarších mužů, jejichž předkové jako první dorazili do Salemu s vidinou lepšího života. Brigittin otec se živí především farmařením na svém malém poli za lesem a příležitostným pytláctvím, do jehož tajů zasvětil svou dceru. Zemřel napadený vlkodlakem Williamem Blackem.
- Matka: Allison Arlinton †
- Kdysi byla květinou, křehkou a krásnou, než ji zabil zápal plic. Zemřela dříve než mohla svou jedinou dceru zasvětit do tajů ženských vědomostí.
- Starší bratr: John Arlington
- John o sobě smýšlel jako o vykupiteli z bídy a utrpení, do něhož jeho rodina zabředla. Na čas odešel do války, aby nakonec skončil v New Yorku, kde se snaží na postu bankéře vydělat jmění. Navzdory tomu si však v tomto velkoměstě vybudoval závislost v sázkách a tak vše prohrává.
- Alfie Beckerley
- Milovaný manžel, ač mnohdy vede pochybnosti o tom, zda je pro něj dostatečně vhodná. Partie? Sotva, neboť její majetek nečítá nic než chatrnou, prakticky rozpadlou rodinnou farmu. Přesto ji nepřestává překvapovat, jak galantně se k ní chová a jak trpělivý je při zvykání si na život na vysoké noze.
Rasa: Člověk
Věk: 19 let
Povolání/Kasta: Manželka učedníka kněze, příležitostná obchodnice s čajem a bylinkářka
Náboženské přesvědčení: Zapřísáhlá puritánka, na zlo a temné síly věří a dle ní je jediný způsob, jak se před nimi chránit, modlení.
Portrét: Ebba Zingmark
Brigitte – dívka pověrčivá, ustrašená, věřící ve slovo církve, neboť oni jsou spojením mezi Bohem a jeho dětmi. Dala by se přirovnat ke kronice zavinuté do pevné kožené vazby s velkým množstvím pergamenových stránek, které skrývají více než jen pojednání o králích a královnách, hrdinných skutcích udatných rytířů a ctnosti nevinných panen. I když na první pohled v ní možná zahlédnete bojácnou srnu, jež by nejraději přede vším utekla a nikdy se neohlédla, neboť nebezpečí pro ni pokaždé bude nepřítelem a tajemno též, jsou chvíle, kdy by se zastavila a rozhodla se čelit skutečnosti. S kukadly plnými hrůzy ale odvahou bojovat za své blízké.
Život se s touhle zrzkou nemazlil, alespoň ne v posledních letech. Pravda, na jednu stranu? Je živá, zdravá, střechu nad hlavou taktéž má, i nějaké to jídlo si umí získat prací a vařením, tudíž nelze o její existenci hovořit jako o promarněné. Má otce, jehož zdraví se též drží, a staršího bratra, který se rozhodl hledat štěstí ve světě. Prve jako voják ve válce, později žijící v New Yorku, kde veškeré peníze prohrává nebo propije. Je tak na Brigitte, aby se starala o domácnost a zastoupila roli nejen dcery, jíž je, ale i syna, jehož přítomnost v domě značně chybí. I díky tomu jí otec naučil vyrábět pasti na králíky, aby měli co k jídlu, když je zima krutá a nemilosrdná vůči těm, co mají do kapsy hluboko.
Je to neuvěřitelně milé děvče, starostlivé až běda a věrná svému domovu, městu a přátelům, že by pro ně udělala cokoliv. Miluje své blízké více než cokoliv, ať už by udělali cokoliv, vždycky by jim odpustila. Pravda, jedinou záležitostí je čarodějnictví, z něhož má strach. Zahrávat si s temnými silami je špatné a ti, kdo tak konají, jsou hříšníci. Brigitte se za každou duši nakaženou peklem modlí, aby jim Bůh udělil milost a vysvobození, či jim aspoň zmírnil utrpení. Sama Brigitte každý den chodí do kostela se modlit, častokrát o samotě v koutu, kde prosí Boha, aby ji vedl po cestě a nedovolil jí sejít či jen špatně odbočit.
Není tvrdohlavá jako mezek, ačkoliv trochu těch sporů a paličatosti v sobě má, většinou si dá říct. Koneckonců je slušně vychovaná, aby byla dobrou ženou a respektovala svého muže a spolu s tím se váže i jistá pokora. Svým způsobem je přeci jen ještě dítě a chybami se učí. Hloupá a naivní? Tak trochu je, to ano, ale snad za to může ten fakt, že je ještě malá holka a někde tam uvnitř má právo na sny. Fantazii má sice malého děvčátka, mozek však dospělé ženy. Ale někdy umí být nerozumná jako malé dítě.
Do opravdového nebezpečí se ještě nikdy nedostala, neměla k tomu příležitost, ale je si jistá, že by byla zbabělá a utekla by, seč by jí nohy stačily. Od všeho nebezpečí se drží dál, snad kromě lesa, kam občas chodí pro bylinky, ačkoliv nikdy ne za noci. Nikdy však nechodí hlouběji, jako by se bála toho, co tam může číhat.
Přeskočme pár stránek a dostaňme se do víru příběhu, odhalme opačnou stránku téhle zrzavé vesničanky a rovnou přeskočme k té největší kapitole. Neumí lhát, nikdy by neřekla něco co není pravda přátelů. Lži dělají všechno ještě horší než to ve skutečnosti je a lžou přeci jen hříšníci. Proč by se mělo lhát těm, kteří si zaslouží vědět pravdu? Ještě ústy někoho, kdo věří v něco tak mocného jako je Bůh? Však on by je potrestal, krutě a bolestivě. Ale co kdyby to bylo nutné? Lhát, klít, dělat špatné věci v prospěchu těch dobrých? Trestá se také za pomoc druhým? Tvrdí se, že každá lež je hřích. Ne nikterak velký, ale je. Přihlédnou k tomu ti tam nahoře? Zlobili by se její rodiče hodně? Kéž by existoval někdo, kdo by byl ochotný odpovědět na všechny tyto otázky.
Žádné komentáře:
Okomentovat