10/03/2016

Angelica Delacroix





ROZSÁPÁNA ZA ÚPLŇKU VLKODLAKY - W. BLACKEM, J. E. SHELLEYM A B. WRIGHTEM

Přezdívka hráče: Blake
Jméno a příjmení: Angelica Delacroix
Stav: svobodná
Rodina:
  • Mark Price - otec
- Úspěšný makléř, který to dotáhl až na milionové bohatství. Rád se nechává fotit v rámci sociálních projektů pomáhajících chudým a potřebným. Přesto se jedná o arogantního sobce, co se touží zviditelnit, ale pouze v tom nejlepším světle.
  • Cynthia Delacroix - matka
- Okouzlující herečka francouzského původu, jejíž nadání a talent jí zajistili nesmrtelnost na prknech, co znamenají svět. Milovnice umění a matka čtyř dětí. I přes svazek manželský si ponechala své jméno za svobodna, které Angelica využívá, aby naštvala otce.
  • Alexander Price
- Nejstarší potomek rodiny Delacroix-Price, hrdý na své rodiče, jež má v plánu překonat. Neboť od toho nejstarší synové také jsou, že? Veleúspěšný právník, mladší společník v jedné z nejlepších právnických firem v NY, zasnoubený s dcerou majitele hotelového impéria.
  • Scott Price
- Mladší bratr Angelicy, její nejbližší spojenec a nejmilejší sourozenec z celého počtu. Milovník adrenalinových sportů, mezi nimiž nesmí chybět horolezectví, tandemové seskoky nebo windsurfing. Nejvíce tíhne ke crossu a jízdě rychlými auty po okruhu.
  • Sydney Price
- Nemladší ze čtyř sourozenců, mladičká a překrásná dcera, která naplňuje očekávání svých rodičů. Ač jí měla být Angelica vzorem, je tomu častokrát naopak a rodiče to nezapomínají Angelice připomínat na denním pořádku.
Rasa: Čarodějka
Věk: 23 let
Povolání/Kasta: Nevěstka, nižší třída
Náboženské přesvědčení: Odmalička by se dala prohlašovat za ateistku. Avšak v Salemu shledává spříznění v temných silách, s nimiž se pokouší uzavřít spojenectví.
Portrét:
FC - Kristina Bazan


Tajuplný francouzský šarm ve spojení s ješitností, chamtivostí a dalšími, pro Ameriku tolik typickými přívlastky jako je bohatství, nadřazenost a vydupávání si pozornosti. To vše by bylo hodno popisu Angelicy Delacroix, mladé a tolik úspěšné modelky, avšak stejně tak by jí tak málo slov nebylo schopno zaškatulkovat.
Nezkrotná jiskrná brunetka je vším, čeho se rodiče dopouštějí, ač tak nikdy nechtějí učinit - rozmazlený fracek, co už okusil sílu nespoutaného života plného neřízeného množství alkoholu, drog, cigaret a sexu s anonymními jedinci i těmi, jejichž jméno našla napsané v dlani fixem s telefonním číslem. S tím i přicházely články o jejích úletech, vztazích na jednu noc, promiskuitních fotkách, kde byla zachycena bez spodního prádla. Že by si dala říct? Nikdy. Ačkoliv ji rodiče nejednou poslali na rehabilitační kliniku, kde se měla odvykat svým závislostem, pokaždé do toho spadla znovu. Svojí vlastní vinou? Kdo ví. Pravděpodobně ano, neboť ta lehkost, co spolu s heroinem koluje v žilách, je k nepopsání dokonalá. Ty okamžiky, kdy ve zkřehlých rukách cítí sklenku alkoholického nápoje? Dodává jí sílu na životě. Že je dopad tvrdší každým dnem, každou dávkou víc a víc? I to je možné, ale Angelicu nic z toho nezajímá. Pro jednou jí totiž nikdo neříká, jak má stát, usmívat se, kam koukat, jak špulit rty či přivírat oči do oslňujícího blesku fotoaparátů. Uvažuje o sobě jako o loutce, za jejíž provázky tahají ostatní, nehledě na ni samotnou. I proto se začaly stupňovat skandály kolem ní, manýry tolik typické pro celebrity, kdy si dovolila všude chodit pozdě nebo rovnou nepřijít vůbec. Leda pokud jí za to zaplatí. Nejspíš právě tady se zrodila první cestička do bordelu dlážděná penězi, aniž by si to Angelica uvědomila. Už tehdy platila za děvku.
Ve své podstatě se tato žena se nebesky sytě modrýma očima dá považovat za člověka plného špatných vlastností. Přes ten krátký výčet marnivosti a jí podobných, do seznamu spadá i fakt, že je nesnesitelně arogantní, častokrát ukřivděná, vyděračská malá mrcha, hysterka plná touhy po odplatě komukoliv, kdo se na ní byť jen špatně podívá. Jedná se o malého tyrana, který zná jen sebelítost a starání se o svou maličkost, všichni ostatní jsou jí totiž naprosto ukradení. Nemá problém urážet a ponižovat, rýt a poukazovat na jeho chyby, aby skryla své vlastní. A pokud je přeci jen někdo odhalí? Hrdě pozvedne hlavu a vrátí mu vše i s úroky. Avšak tu bolest hluboko v očích? Tu nelze přehlédnout. Vždy tam byla a vždy tam bude, neboť Angelica je všechno, jen ne dokonalá. Je taky jenom člověk.

Zlozvyky: Tato lehká děva je příkladným exemplářem marnivosti, což velmi ráda, ač mnohdy spíše mimoděk, dává najevo. Časté špulení rtů? Jednoduché - něco se jí nelíbí. Ať už se to týká vašeho vzhledu, způsobu chůze, mluvy, nebo jednoho nelichotivého pohledu, jímž jste Angelicu sjeli od hlavy až k patě. Slečna Delacroix tím chce říct, že pokud se nezměníte, pak ani ona si neodpustí narážky, sarkasmus v hlase nebo ofrňování se nad vaší maličkostí.
Druhý a velmi příkladný zlozvyk je uhlazování si látky šatů. Nejčastěji korzetu, jež je v této době prakticky povinností, zvláště pro zaměstnankyně vykřičeného domu. Milovnice černé a rudé tak více než ráda poukazuje na překypující dekolt, jež se stal předmětem pohledů nejednoho svobodného či ženatého muže, čímž často své objekty vyvádí z míry, neboť jejich myšlenky odplouvají do Říše divů. Je to jakási záměrná manipulace s mužskou populací v Salemu, aby nakonec skákali, jak Angelica píská.
Seznam dalších gest plných marnivosti:
Namotávání si pramenů vlasů na prst, přejíždění nehtem po rtech, hryzání si spodního rtu v tiché výzvě, prohrabávání vlasů rukou, přejíždění ukazováčkem po klíčních kostech.
Všechny tyto zlozvyky Angelicu definují do nejmenšího detailu - pokaždé si bude dávat záležet na vzhledu a nic jiného to přebít nedokáže. Je ješitná, marnivá a líbí se jí být středem pozornosti. Možná i proto jeví známky netrpělivosti, kdy poklepává dlouhými nehty po dřevěné desce stolu v touze dotyčného popohnat. Je už prostě taková.



Základní schopnosti:
Znalost čarodějných rituálů - slabá
Znalost bylinek - nicotná

Schopnosti navíc:
Atmokineze - silná
Rituální obětování - střední
Uhranutí - slabé



Angelica Delacroix byla tím, čeho se bojí každý rodič a zároveň se do jisté míry jedná o naprosto běžný jev ve vysoké společnosti - rozmazlená malá princeznička, která pokaždé dostane to, co chce. A pokud tomu není hned, pak si to dříve nebo později vydupe. V případě Angelicy? Dřív, pokaždé dřív. Byla tou, které ostatní děti záviděly, nad níž matky ohrnovaly nos a otcové si ji představovali ve starší, zletilé podobě. Snad za to mohla její tvář, již od dětských let půvabná a zrozená pro zachycení na fotografiích. Plné rty, co už předem sváděly k polibkům. Nebo ty hluboké modré oči, jejichž barva se nedala označit za nebesky modrou jakožto spíše o hlubinu oceánu, tak nádherně syté je měla. Syté, výrazné, propalující až do posledního koutu duše, že často v její přítomnosti uhýbali pohledem. I to napomohlo Angelice k jejímu odvážnému, později velmi provokativnímu chování. Tudíž je chyba na straně ostatních, ne její.
Odmala byla stavěna před objektiv, před kamery, dlouhé hodiny strávila v maskérně, na place, v různých studiích a na místech, kam se malé dítě sotva podívá. Říkali o ní, že je talent, že její tvář vyprodá jakýkoliv magazín, i kdyby měl být o chovu drůbeže a vzrůstající ceně řepy. Byla novodobá Twiggy, objev jako Kate Moss a jiné ve své době. Každý malé děvče chválil, všichni se o ní prali, přepláceli jeden druhého, aby si z Angelicy mohli urvat aspoň malý podíl. Alespoň maličkatý kousek z její slávy. Otec? Byl pyšný, jeden z amerických milionářů, kteří se zapojují do charit a dalších světových kampaní, které vyzdvihují jeho jméno a poukazují na dobré srdce. Matka? Bývalá brodwayská hvězda, jejíž sláva už vyprchala, ale přesto se stávala ozdobou večírků se svými historkami z natáčení a za oponou.
A pak tu byli její sourozenci - nejstarší Alexander kráčející ve stopách svého otce. Premiant třídy, kapitán školního lacrosového týmu, předseda ve studentské radě. S nula charakterovými kazy to dotáhl daleko jako vystudovaný právník na Harvardu, momentálně mladší společník v jedné z těch důležitých právních společností, co si mohou dovolit luxusní prosklené kanceláře na Manhattanu. Momentálně zasnoubený s nějakou dědičkou hotelového impéria. Prostě dokonalý synáček.
Dalším na řadě byl Scott, jemuž Angelica vždy přezdívala ‚Scottie‘. Z trucu, z touhy ho pozlobit, sama vlastně neví. Kdyby se jí někdo zeptal? Řekne, že si to ani nepamatuje. Scott byl mladším sourozencem, jak Angelica, prvorozená dcera, přesto ne nejmladším. I od něj se očekávala disciplína stejně jako tomu bylo u Alexandera, avšak Scott si našel vlastní cestu, jak prorazit. Sport, adrenalin, to vše se sečetlo a spojilo dohromady. Sečteno, podtrženo - Scott byl příkladem, kdy se už jako středoškolský mladíček prosadil na poli závodů. Rychlá auta odjakživa patřila k němu. Matka protestovala, otec se nechal zviklat a bylo rozhodnuto. Další úspěšná kariéra plná peněz.
Nejmladší a posledním dítětem byla Sydney, jejich malá princeznička. Dokonalá stejně jako její nejstarší sourozenec, na míle vzdálená od toho, co vyrostlo z Angelicy. Malá plavovláska byla tou, kterou starší sestra pohrdala ze všeho nejvíc - vždy všude včas, od hlavy až k patě bez jediné chybičky, rovná jako pravítko, o němž si jeden čas myslela, že ho její drahá sestřička spolkla. Jak jinak odůvodnit, že se nehrbí? Nikdy. Nechodila na čokoládu, zmrzliny se nedotkla a pokud cokoliv do sebe nacpala? Pak to byl salát. Ne umaštěné hranolky a nezdravé hamburgery, jimiž se Angelica ládovala pokaždé, když na ni dolehl absťák nebo jakákoliv drobnost, jíž dokázala nafouknout do abnormálních rozměrů. Žádná pizza, mléčné koktejly, žádné drogy, nic. Sydney měla pozornost svých rodičů zajištěnou způsobem, o nějž Angelica nestála.
S každou ‚dokonalostí‘ svých sourozenců se vypořádala po svém - pokoušela se o ‚nedokonalost‘ na své duši. Bujaré večírky plné alkoholu, ničení majetku, vandalismus, útok na činitele městské správy, tudíž si už v mládí odnesla záznam do trestního rejstříku. A nejen. S každým rokem přibyl alespoň řádek, aspoň jeden. Kauce byly zaplaceny, veřejně prospěšné práce nepomohly. Akorát o Angelicu byl větší zájem - kdo by nechtěl na obálku svého magazínu svůdnou hříšnici? Tak tomu šlo posledních pár let. Až do nedávna, kdy se úspěšná modelka účastnila focení v Salemu. Kdo ví, kdo přišel s tím nápadem, ale úspěch byl zaručen. Ta dívka s temně modrýma očima bude fascinující v pozadí plném temnoty, kde se odehrál nejeden hrdelní zločin. V dobových šatech, procházeje se až nepřirozenou mlhou - to jsou poslední záběry Angelicy Delacroix, než se ztratila. Neboť nikdo neví, že dívka zmizela do jiné doby. Do roku 1692, ačkoliv něco mohlo napovědět - její jméno v kronice o příchodu nových obyvatel do Salemu. Náhoda? Nebo jen účinek temných sil?



XXX



XXX

Žádné komentáře:

Okomentovat