Victor Havers

Přezdívka hráče: Jack

Jméno a příjmení: Victor Havers

Stav: Svobodný

Rodina:

• Samuel Havers – otec

Po smrti manželky se odstěhoval co nejdále od Salemu a se synem není v kontaktu.

• Rose Havers – matka → mrtvá

Rasa: Člověk

Věk: 24 let

Povolání/Kasta: Lékař, vyšší společnost

Náboženské přesvědčení: Věří pouze ve vědu a nějaká vyšší moc mu nic neříká, ale aby na sebe nestrhl pozornost, chodí poctivě do chrámu božího a předstírá, že je správný věřící.

Portrét:

Harry Treadaway

Victor je složitá osoba a v každé situaci se chová jinak. Sám neví, kým vlastně je. Umí být arogantní, protivný a zlý stejně tak, jako dokáže projevit zájem, ochotu pomoci a laskavost. Jednoduše řečeno: Zastává to, že jak se kdo chová k němu, tak se bude Victor chovat tomu člověku, protože si nic jiného nezaslouží. Když je na něj někdo upřímně milý, dokáže ukázat i svou vlídnou stránku nebo se dokonce usmát, ale to tu osobu musí mít opravdu rád. A popravdě? Cesta k jeho srdci se hledá vskutku obtížně a pokud na něj neuděláte hned zezačátku dobrý dojem, tak většinou jeho názor na sebe už nezměníte.

Pokud se řadíte k těm vyvoleným a Victor vás bude mít v oblibě, můžete se těšit z jeho pomoci a rad, ale také není ten typ člověka, který by jednal impulzivně. Nechá za sebe jednat mozek a ne srdce, takže když za ním přijdete, že třeba potřebujete někam odtáhnout mrtvolu, s největší pravděpodobností se na vás vykašle a zabouchne vám dveře před nosem. Aby se to nestalo, museli byste ho mít nejspíše pěkně v hrsti a držet nad ním nějaký trumf, ale to přeci přátelé nedělají. Nebo by vás musel mít opravdu rád.

K lidem, kteří mu nepadnou do oka už na první pohled, je nedůvěřivý a pronáší i spoustu uštěpačných poznámek. Je drzý a arogantní, ale pokud se jedná o nějakého vysokého představitele čehosi… Raději drží jazyk za zuby, jelikož nestojí o potíže.

A normálně? Je to člověk, který má rád, když se mu projevuje respekt. Ke svým pacientům je většinou pozorný a ohleduplný, ale výjimka potvrzuje pravidlo. Když ho člověk najde ve špatném rozpoložení, nebude to zrovna příjemná návštěva. Je nesmírně chytrý a učenlivý, ale kde příroda přidá, někde musí také ubrat, takže to není moc velký idol a lamač dívčích srdcí, ale jeho to nijak netíží. Cítí velké sympatie k jedné dívce… K Brigitte, protože spolu vyrůstali a má pocit, že to ona je jediná, která mu alespoň trochu rozumí. Ale ještě nikdy nezahořel láskou k nějaké slečně, takže neví jaký je to pocit.

Zlozvyky: Když je nervózní, tak poťukává konečky prstů do stolu nebo do své ruky.

Základní schopnosti:
Instinkt
Empatie – slabá
Schopnosti:
Léčitelství – vyšší úroveň
Znalost bylinek – nižší úroveň

Victor se narodil do rodiny bohatého obchodníka. Byl vytoužené dítě, ale jeho otec by si jistě přál, aby se nikdy nenarodil, protože Victor nenaplnil jeho očekávání. Chtěl z něj mít společenského člověka a hlavně vysoce postaveného! Ale jak Victor stárl, čím dál více se odlišoval od ideálu otce, ale o tom později.

Victor měl rád zachmuřené dny, kdy mohl čítávat v deníkových zápisech doktorů z jiných měst, které mu jeho matka občas nosívala z jejích obchodních cest, které absolvovala s mužem. Zbožňoval ji. Byla pro něj jak milovanou osobou, tak věrnou přítelkyní, které mohl svěřit jakékoli tajemství a ona ho za něj neodsoudila. Rád chodíval i čítat ven, nebo jen poslouchat různé příběhy a osudy obyvatel Salemu. S ostatním dětmi se bavil, ale k nikomu si nezvládl vybudovat takovou cestičku jako k tehdy šestileté Brigitte. Jemu bylo už dvanáct let, ale to mu nebránilo v tom, aby se s ní bavil. Dával na ni pozor, aby se jí nic nestalo a taktéž rád poslouchal její argumenty a různé vysvětlování, proč ty věci jsou tak jak jsou. Dětská fantazie nezná hranic. Brigitte ho jako jediná znala a byla také jediná, která ví, jak moc touží po otcově lásce. Nevěděla to ani matka, protože kdykoli se před ní a otci zmínil, rozčílila se a Victor ji už nechtěl dále trápit, takže s ní o něm už nikdy nemluvil.

Čas plynul, ale Victor se nepřestával stýkat se svou malou kamarádkou. Když mu bylo čtrnáct let, jeho otec přišel o veškeré své jmění. Šuškalo se něco o nekvalitním zboží. Od té doby začal vysedávat každý večer v krčmě a nikdy neměl daleko k ráně. Victorovi se zdálo… zdálo se mu, jako kdyby otce těšilo, když vidí bolest v očích syna. Bolest, která se stupňovala s každou další ranou. To vše bylo zkombinováno s psychickým deptáním. Victor se začal měnit. Z tehdy víceméně společenského a uvolněného človíčka se postupně stával upjatý mladý muž, který se raději ponoří do svého vesmíru. Brigitte jako jedna z mála mohla pozorovat jeho pozvolné změny.

Celé to vygradovalo, když jeho matku neprávem odsoudili za čarodějnictví. Bylo mu v té době dvaadvacet. Svou matku měl rád a tohle byla poslední kapka. Otec odjel někam daleko a opustil ho. Victor zůstal v Salemu, kde už od svých devatenácti let vykonával svou praxi v léčitelství. Také předstíral, že je poslušným věřícím, ale problém byl ten, že lačnil po poznání a nějak nemohl překousnout, že by bůh byl takový génius a stvořil všechen život. Za to vše mohla jeho matka, když mu přinesla z cesty první spis… Bylo mu asi jedenáct let a na svůj věk byl v té době dost vyspělý.

Snaží se nežít v minulosti a o svých rodičích s nikým nemluví. Jako kdyby neexistovali. A tak mu to vyhovuje a vyhovovat bude. Stejně jako to, že se může bavit se svou (pro něj) stále malou kamarádkou.