Annie Campbell

Přezdívka hráče: Annie
Jméno a příjmení: Annie Campbell
Stav: Svobodná
Rodina:

• Elizabeth Campbell je matka mladé Campbellové. Hodná a houževnatá žena pracující jako dětská lékařka, byla pro Annie nejen rodičem, ale i nejlepší přítelkyní. Celý její dosavadní život jí podporovala a byla jí oporou v každodenních strastech. Stala se vzorem maminky, kterou by chtěla jednou Annie být.

• Benjamin Cambell byl pravým opakem jeho ženy. Na rozdíl od ní byl mohutný a svalnatý, s tmavýma očima, které ale nezdědilo ani jedno jejich dítě. Byl to neuvěřitelně šikovný a talentovaný umělec, architekt, známý především mezi bohatší vrstvou jejich rodné Anglie.

• Frank Campbell, starší bratr a občasný vůl, alespoň podle slov jeho mladší sestry. I přes větší věkový rozdíl, který mezi sebou mají, si velmi dobře rozuměli. Frank zvolil studium medicíny stejně jako jeho matka, jen jiný obor. Studoval na chirurga, neboť po mamince toho zdědil více než by to na první pohled vypadalo.

• Luke Kingston donedávna to byl ještě přítel mladé Annie, který podle jejích slov jí zničil život. Kvůli jeho hrubé a zlé povaze jej však opustila.

Rasa: Člověk
Věk: 20
Povolání/Kasta: Budoucí služebná
Náboženské přesvědčení: Nevěří vůbec v nic
Portrét: Emilie Clarke
 

Od prvního pohledu hodné a milé děvče, ve kterém se však skrývá mnohem větší síla, než by se mohlo zdát. Je to silná a citlivá osůbka, která se však lehce vystraší. Vlastně tak trochu působí i jako laň, která by nejraději především utekla a neohlížela se nazpět. Jenže na druhou stranu to není úplný slaboch. Má v sobě něco, co jí dodává sílu pokračovat ve svém životě, ačkoliv zatím za nic moc nestál. Hluboko uvnitř jí se ukrývá obdivuhodná síla a odvaha, jen je pohřbena pod její citlivou stránkou.
Naučila se, že spousta věcí je její vina a tak i bere svůj život. Snadno se rozpláče, ale nikdy ne před vámi. Snaží se nevypadat jako slaboch, jako lama, kterou ostatní jen sráží na kolena. Hlavu v těch situacích drží vysoko nahoře, ačkoliv kvůli své výšce o moc větší není.
Podívejme se na to ale z té druhé stránky. Ke každému, ať je to kdokoliv, je neuvěřitelně milá. Snaží se pomoci kdy může, snaží se udělat pro druhé cokoliv, jen aby byli spokojení. Každý den na jejích rtech hraje příjemný úsměv, který zvedá náladu nejednomu člověku. Je to její jakási schopnost, dělat jiným radost. Není to však extrovert, naopak. Má ráda svůj klid a samotu, kdy se jen tak uvelebí v křesle s knížkou nebo hudebním přehrávačem a užívá si tu chvilkovou samotu. Je i dosti stydlivá, ale je schopná to v nějakých situacích překonat a udělat to, co by chtěla. Ne to, co jí říká její vnitřní já.

Zlozvyky: Je krapet tvrdohlavá, proto se občas vrhne do situací, které jí jisto jistě nepřivedou dobrý konec, ačkoliv si to plně uvědomuje. Každý svůj projekt či školu nebo vlastně cokoliv na čem pracuje, musí dokončit a musí to být dokonalé, perfektní. Dlouho si vyčítá, když se jí to pak nepovede a nedosáhne takového výsledku, který by chtěla. Navíc si často kouše nehty, obzvlášť pokud je nervózní, ale to pak okusuje cokoliv jí přijde pod pusu. Ať už je to ret, konec tužky nebo její vlastní zapletený cop.



Základní schopnosti:
▲Instinkt
▲Empatie – střední úroveň

Další schopnosti:
▲ Léčitelství (silnější) - není kdovíjaký doktor, ale umí se postarat o lehčí zranění. Ví co má dělat když se stane něco zlého a zachovat tak chladnou hlavu.

Nedostatky:
▲ Fyzická zdatnost – Je to velice drobné a hubené děvče, žádný atlet ani kulturista
▲ Absence schopnosti ovládat jakoukoliv zbraň – Jediné co kdy držela v rukou byla pistolka na vodu ▲ Neublížila by nikomu – bojí se komukoliv něco udělat, čehož ovšem často využívají ostatní

Narodila se v Oxfordu v zimě roku 1996 a jako první narozené děvče v jejich rodině to byla milovaná princeznička. Její o šest let starší bratr jí miloval stejně jako rodiče a ačkoliv si z ní někdy dělal třeba stoličku nebo podpěrku pod nohy nebo myčku na palce na chodidlech, zbožňoval jí. Ochraňoval jí a dával na ní pozor, aby se jí nikdy nic nestalo. Měla poměrně bezstarostné dětství. V sedmi letech začala navštěvovat hodiny klavíru a baletu a pomalu ale jistě se z ní stávala mladá a vzdělaná slečna. Nikdy nebyla jako ostatní dívky jejího věku. Vždycky byla svým způsobem zvláštní, a proto ze školy neměla nikdy moc přátel. To se ale změnilo, když v šestnácti letech na dovolené v Devonu potkala o tři roky staršího chlapce, milého a pozorného, který se několik měsíců na to stal jejím přítelem. Milovali se, chtěli spolu strávit celý život a tak se taky rozhodli o pár let později, kdy po úspěšných zkouškách se k sobě nastěhovali a začali docházet na blízkou Oxfordskou univerzitu. Jenže cosi se změnilo. Luke už nebyl ten mladý rošťák, který kdysi u moře stavěl s mladou copatou Annie hrady z písku. Stal se z něj ten podivný zlý muž, který začal pít a nevážit si své rodiny a přátel. Bylo jí mu hrozně líto. Neměla nejmenší tušení, co se mu honilo v hlavě, ale snažila se ze všech sil mu pomoci. Chtěla aby to byl zase ten stejný starý Kingston, ale nedařilo se. Místo toho se zaplétala do čím dál víc složitého vztahu. Rozhodla se pro dovolenou, která by oběma mohla pomoci. Zaplatila tedy měsíc v Americe, přičemž by se Luke jakožto milovník historie studující 17. Století, mohl ponořit do minulosti Salemu, kam se chystali a zapomenout tak na starosti, kvůli kterým se z něj stal hrubý alkoholik.
Byla to hloupost tam jet jen s ním, ale ona si myslela, že mu pomůže. Myslela si, že ho tím třeba zachrání. Jenže se mýlila. Jednoho večera v půlce pobytu se Luke vrátil z hospody. Táhl z něj tvrdý alkohol a byl neobyčejně rozčílený. Byla zvyklá na nadávky a obviňování, byla zvyklá na všechno, co jí dělal, ale nikdy jí neuhodil. Až na tu noc. Rozhodla se před ním utéct, zašlo to moc daleko. Chtěla se vrátit, ale když na ní vzal kuchyňský nůž, rozhodla se pro opak. Vzala nohy na ramena.
Řídila za město, chtěla zmizet z dohledu, nebyla si totiž jistá, jestli jí sleduje či nikoliv. V půlce cesty jí však z nějakého důvodu chcípl motor. Byla vyděšená, celá se třásla a z očí jí tekly slzy. Musela utéct, to bylo to jediné na co dokázala myslet. Když nemohla jet autem, vrhla se do lesa po svých. V tu chvíli jí bylo všechno jedno. Musela pryč. Musela zmizet. Poslední myšlenka, která zahltila její mysl před zběsilým úprkem do husté mlhy byla na zmizení před jejím životem.

 

XXX
 

 

Jaro 1693