Adam Campbell

Přezdívka hráče: Bochník Veliký, král všech Chlebů na celém Salemu (prostě Bochník)
Jméno a příjmení: Adam Campbell
Stav: Nezadaný
Rodina:

• Bonnie Campbell – Matka, co zemřela po porodu. Byla bílá čarodějka.

• Stephan Campbell – Otec. Po smrti matky se znovu oženil. Byl člověkem.

• Marianna Campbell – Macecha. Neměl to s ní tak zlé, jak bývá v pohádkách. Byla člověk.

• Suzanne Campbell – Malá sestřička, i když jen o rok mladší. Naprosto ji zbožňuje.

Rasa: Čaroděj
Věk: 27 let
Povolání/Kasta: Podkoní/Střední třída
Náboženství: Adam je spíš přesvědčený v to, že nad námi bdí andělé. Nevěří na zlo, které by nešlo zdůvodnit a zařadit. Vidí v každém andělskou bytost – i proto asi v boha nevěří jako v tyto okřídlené bytosti.
Portrét: Aaron Taylor Johnson

Mazlíček: Gaiä
Druh/Pohlaví: Teplokrevník/Klisna

Adam je na první pohled skvělá partie ze střední třídy. Milý a galantní gentleman odněkud z Anglie. Ambiciózní sice rozhodně nikdy nebyl, ale něco na něm bylo. Jaká žena odolá muži, který voní po dobrodružství? Navzdory tomuto vzhledu ale Adam dobrodružství nehledá, jen nedokáže vydržet na jednom místě a se svou klisnou Gaiou cestuje už nějakou tu dobu. Popravdě to je jeho jediná žena, kterou kdy v životě měl. Spoustu z nich totiž odradilo dítě, co se pod povrchem skrývá. Adam je totiž dost naivní a až moc hodný na to, aby se z něj někdy stal úspěšný obchodník, nebo cokoliv lepšího než je to, co dělá na cestách – různé podprůměrné práce, i když se mu poslední dobou docela daří.
Každopádně je velice přátelský a nerad lže. Většinou svět vidí jeho úsměv a za tím se často i schovává. Adam je nenapravitelný snílek a optimista. Sní o tom, že jednou bude mít spoustu plnokrevníků a bude svá hříbata prodávat jako jedna z nejlepších. Nejde mu o peníze, spíš o to, že zbožňuje zvířata už od narození a chtěl by s nimi pracovat. Taky rád tančí. Tanec mu přijde elegantní a půvabný, takže žena s ladným krokem u něj má šanci jako žádná jiná. Na pohyby dá snad víc, než na cokoliv jiného – krom očí. Vyznává, že oči jsou okno do duše, proto má raději dívky se světlýma očima.
Jeho problém je, že se ke všem dívkám, které jsou k němu milé, chová, jako by se jim dvořil. Jenže to tak nemyslí a pak často přicházejí nedorozumění, která ačkoliv nerad způsobuje. Je to jinak ale opravdový světec – skvělý přítel a parťák do nepohody. Ale nejspíš by se za vás nepostavil, kdyby jste se začali s někým rvát, nenávidí násilí. A i když se často snaží zpacifikovat rváče, většinou se snaží je spíš od sebe odtáhnout než se do bitky přidat. Taky moc nepije – možná sklenku vína a taky mu na cestách zachutnala medovina, ale jinak je Adam prostě až moc čistý na to, aby dělal něco, co by snad i zakazovala víra. Tedy, je víceméně nevěřící, ale myslí si, že když lidé vraždí ostatní, musí tu být někdo, kdo to vyváží. Občas mu přijde až moc smutné jak se k sobě lidé chovají podle kast, rasy, náboženství…
Ačkoliv je v minulém odstavci zmíněno, že by nikomu nedokázal ublížit, je tu jistá vyjímka. Dokázal by ospravedlnit smrt, která by zabránila spoustě dalších. Nevěří sice v to, že účel světí prostředky, ale v to, že zlo se musí potlačit, než nás přeroste. Sice by se za vraždu asi na dlouho stáhl do sebe, ale i přesto, byl by schopen to udělat. Přeci jen, násilí je zhouba. A to vědí i světci. Lhal by ten, kdo by řekl, že nikdy nezhřešil.
Ale i přesto, toto se v jeho životě nejspíš nikdy nestane. Není to fanatický idiot, jen milý muž, co nechápe pointu násilí a vždy si přeje objevovat a probádávat. Co miluje vůni květin, tanec, koňský klus a vodu. Přijde mu očisťující, přeci jen je to součást života. Adam nikdy nemiloval, ale i přesto je jasné, že jeho láska se bude objevovat po malých krůčcích. Vlastně je i stydlivý a co se týče reality, naprosto do ní nezapadá. Jakoby snad byl ve svém vlastním světě, kde se sedí na obláčku, uhlazuje peří a dohlíží na ty podivné dvounohé bytosti, co často jednají podle nejsilnějších citů. A často i špatně.

Zlozvyky: Většinou se snaží nelhat, jen prostě neřekne úplnou pravdu a všechno. A když už lže, je to na něm poznat. Taky až moc rád leze k cizím koním do boxů, i kdyby to byla nebezpečná zvířata. Psi miluje taky. Je mu jedno, jaké je to zvíře. A co se týče k zlozvykům odsuzovaným společností, tak neodsuzuje lidi dle vzhledu. Naopak, ať je to běloch, černoch a nebo asiat, je mu to jedno.
 

Základní schopnosti:

Znalost čarodějných rituálů – Teoretická úroveň, slabá praktická
Znalost bylinek

Schopnosti navíc:

Léčitelství (Silné)
Navštěvování/Ovládání snů (Střední)
Komunikace s duchy (Slabé)

Adam o svých schopnostech tak úplně neví, ale nemohl si nepovšimnout, že jako léčitel dělá opravdové zázraky. Léčení je jeho vášeň, ale vysvětlení, proč občas navštěvuje sny svých pacientů a nebo přátel, je mu neznámé. Občas také zahlédne poloprůhlednou postavu, ale on je přeci slušný chlapec a většinou siluetu i pozdraví – někdy se stane, že duše odpoví. A nebo je jen možná vždy Adam neslyší? Je taky nadaný v jízdě na koni, určitě by z něj byl skvělý učitel. Na koni strávil podstatnou část svého života a momentálně by z něj byl i schopný učitel. Ale je to špatný lhář a i když na to nevypadá, štítí se bohatých lidí a snaží se jim co nejlépe vyhýbat. Nikdy by jim to do obličeje neřekl, ale jeho vyhýbání se tomu typu lidí je stejně špatné jako jeho lhaní.
 

Adam se narodil milujícímu páru, Bonnii a Stephanovi Campbellům. Jeho matka, bílá čarodějka, porodila naprosto klidně a bez velkých potíží doma. Postarala se sama o sebe a nakonec i o Adama, zatímco otec byl na trhu. Adam si ji bohužel nezapamatoval, protože zemřela již v jeho útlém věku. Proto mu ani neřekla, jaké má schopnosti a co je zač, proto to do dnes neví.
Jeho otec se nakonec začal scházet se šlechtičnou. Adam byl moc malý na to, aby to chápal, ale věděl, že to, co vidí, je láska. Už tehdy měl vytříbený vkus pro to, aby dělal vše dobře. Otci dělal radost, nebyl tak nepořádný jako chlapci v jeho věku. Nová macecha mu dokonce zařídila, aby se mohl učit, čehož nevinný chlapec využil. Pak ale přišlo stěhování a následně sestřička. Adam zbožňoval tu maličkou holčičku a vše okolo ní. Ale moc mu ji nepůjčovali, což ho trochu mrzelo, ale i tak s ní byl velký kamarád, zvlášť když začala růst. Vzhledem k jejich odloučení od ‚civilizace‘ se Adam nedokázal vcítit do zpráv, které slyšeli o vesnicích a městech – žili v sídle, protože matka malé Suzzane byla šlechtična, co nechtěla, aby se vědělo, s kým dceru má.
Čím byl Adam starší, tím byl zvídavější. Zajímalo ho, co je venku, to, co si neuměl představit. Nakonec s otcovým svolením začal navštěvovat okolní vesnice, začal zkoušet, co umí, vyjednával cenu chleba, jablek, nosil koupené mrkve koním. Už tehdy je zbožňoval, stejně jako lovecké psy, které na sídle měli. Adam byl čím dál tím znuděnější. Jeho inteligence hlodala, oči chtěly vidět, ústa ochutnat a ruce se dotýkat. Proto to tam dál nemohl vydržet. Bylo mu necelých 17 let, když se vydal na cesty. Dostal peníze a byl poučen o diskrétnosti ohledně jeho rodiny. Co se týkalo jeho cest, není třeba to popisovat. Adam spoustu svého života strávil na lodi. Tu druhou ve městech, odkud posílal své slohové práce v podobě dopisů. Jeho sestra mezitím rostla a otec stárl, jak se dozvídal v dopisech, co dostával na zpět.
Jednu dobu se usídlil ve velkém městě, kde žil jako soukromý učitel a za svůj plat si pořídil svou klisnu, Gaiu. Byl tam nějakou dobu spokojený. Zamiloval se tehdy do sličné slečny s krásnýma modrýma očima, které bylo asi o sedm let méně než jemu – ne že by to v té době nebylo nenormální, ale byla to jedna z jeho žákyň. Měla se provdat za bohatého bankéře a žít šťastný život, zajištěná a milovaná, protože bankéř jí propadl hned, jakmile ji viděl. Tehdy mu Klaire, jak se jmenovala, nabídla, že pokud jí vyzná lásku, tak spolu utečou a budou žít daleko, možná ve Francii, Španělsku… Adam tehdy ale jen sklopil hlavu a pustil svou první a taky poslední lásku. Ve svých dvacetidvou letech byl opět na cestách a další tři roky se nikde nezastavil déle než na dva měsíce – stejně jako předtím, než potkal Klaire.
Sám sobě slíbil, že nikdy nebude stát v cestě jiným, aby měli lepší život. Což ale porušil v dalším městě, kde se usídlil. Od doby, co se zamiloval do své moodroké krásky, po něm všechny ženy z nějakého důvodu začaly prahnout. Možná to bylo proto, že ho láska naučila, jak se chovat k ženám. Tehdy za ním chodily i vdané ženy a chtěly se od něj učit jezdit na koni, což Adama mátlo a nechápal, proč zrovna on má být tak dobrým učitelem. Vydělal si tehdy hodně peněz a vydrželo to dost dlouho, dokud nebyl obviněn z cizoložství. Nikdy se to nestalo, ale žárlivý kapitán si chtěl svou ženu zajistit. Ta mu ale ukradla klíče, Adama pustila a ten utekl. Putoval docela dlouho, dokud se nedostal do Salemu. Stal se tu podkoním a dokud se nerozkoukal, byl víceméně spíš schovaný v lesích a nebo dál od lidí – navíc si nechtěl opakovat minulost. Čistý štít se mu vždy zamlouval. Za celou tu dobu samozřejmě nezapomínal psát domů sestře a otci. 

xxx