Přezdívka hráče: Viko
Jméno a příjmení: Ivar Bjørnson (čte se Ajvar Bjornsan). Jeho jméno a příjmení pochází ze země odkud Ivar přišel. Z Norska. Příjmení dostal po svém otci Bjørnovi, protože to tak od doby vikingů v Norsku je. Otec předává své jméno svému synovi či dceři ve formě příjmení s koncovkou son nebo dóttir.
Stav: Svobodný
Rodina:
- Otec - Bjørn Svenson
- Matka - Iris Yngvardóttir
Rasa: Člověk
Věk: 38
Povolání/Kasta: Lovec zvěře/nižší třída
Náboženské přesvědčení: Pohanství - polyteistické náboženství a jeho zaměřením je Germánské pohanství.
Portrét: Einar Selvik
Od malička byl vychovávaný k dobrému chování od svého otce, ale říkával mu, že správný chlap musí být tvrdý. Tím se taky řídí a své emoce dává najevo, jen když už fakt jde o něco k čemu jsou potřeba emoce. Nepotrpí si na společnost, jako takovou spíše je rád sám a lidi moc nevyhledává. K životu potřebuje pár opravdových přátel, který ho vezmou i přesto, že má určitě chyby. Jedna z těch chyb je výbušnost a někdy docela agresivní chování. Většinou, když ho opravdu někdo hodně moc naštve tak se přestává ovládat a toho dotyčného zvládne i napadnout. Jak to, ale u choleriků bývá dokáže se docela rychle uklidnit a občas se potom cítí dost provinile. Ve zbrklosti dokáže říct slova, který nemyslí vážně a to ho někdy dostává do ošemetných situací. Plně se uklidní v přírodě a při takzvaných blótech (obětních rituálech), kdy odevzdává obětiny svým bohům. Nikdy nebude a neuznává Křesťanství, protože žije tradičním a náboženstvím svých předků. Co se týče jeho lepších stránek je to fakt dobrý přítel, když jde do tuhého vždycky se zastane i kdyby měl příjít třeba o život. Je to silný muž s duší vikinga, který se nikdy nevzdává.
Zlozvyky: Agrese způsobená tím, že ho někdo naštve nebo silně urazí jeho přítele či přítelkyni.
Základní schopnosti:
Instinkt
Empatie - střední
Schopnosti navíc:
Boj beze zbraně - silné
Boj se zbraněmi - slabé
ZBRANĚ
Nejlépe ze střelných zbraní ovládá nejspíš brokovnici, která mu hodně pomohla v zimním období v Norsku obstarat jídlo a kožešiny ze zvířat. Nůž je jeho druhým nejlepším kamarádem, protože nejen, že je to docelá šetrná zbraň, taky je velmi užitečná k vykuchání zvířete.
SLABINY
Jeho slabostí je strach a respekt k medvědům, kteří kdysi zapřičínili smrt jeho otce Bjørna. Obvykle se jim snaží nějak vyhnout tím, že uteče nebo se schová. V tomhle jeho vikingský charakter trochu selhal.
Narodil se do chudší dvojčlenné rodiny v Norských horách. Jeho matka zemřela při porodu, protože to byla prvorodička a v dohledu nebyla žádná porodní bába, která by ji s porodem pomohla. Malý blonďatý chlapec zůstal sám se svým otcem, který ho udržoval naživu jen díky mléku jejich kozy. Chlapec rostl a zesiloval až z něho vyrostl muž, který mohl pomáhat otci. Jeho otec pracoval, jako správce hor a musel společně se synem kácet staré stromy a lovit zvěř. Polovinu dřeva a polovinu zvěře vždycky museli odevzdávat svýmu nadřízenýmu, který jim dával výplatu, která byla velice nízká. Na život v horách, ale stačila malá mzda. Vždycky, když dostali výplatu šli ti dva asi 15 km do města Kristiania (Oslo), kde koupili nějaký chleba, sůl nebo máslo a nějaké oblečení. Zbytek věcí či surovin si nějak uměli obstarat v horách. Do města moc často nechodili, protože tam vládla cíkrev takzvaného Křesťanství, které oni neuznávali, jako dávní potomkové severských vikingů. Jeho otec mu občas vyprávěl báje o bozích v kterých oni věřili. Také spolu vždycky dělávali obětiny bohům (blóty) na každý svátek. Na svém krku nosí Ivar přívěšek slunečního kříže, který označuje změnu ročních období a pro něho má neuvěřitelnou cenu, protože to jediné mu jeho matka zanechala.
Jednoho dne šli ti dva, jako tradičně na lov vysoké zvěře. Vše probíhalo dobře než se ozval strašlivý řev. Syn a otec se na sebe podívali a najednou se před němi objevili dva obrovštví medvědi, kteří se je snažili zabít. Ivar dělal, co bylo v jeho silách, aby svého otce zachránil bohužel se mu to nepodařilo a jeho otec prohrál tuhle bitvu. Jednoho z medvědů, sice Ivar zabil, ale ten druhý stále žije někde v horách. Svého otce patřičně pohřbil a ujistil ho, že ve Valhalle ( něco jako pohanské nebe) se bude mít dobře. Ivar se rozhodl, že svůj život začně někde jinde daleko od Norska a této strašné tragédie. A tak se ocitl v Salemu, kde doufá, že jeho život bude zcela jiný a lepší.
xxx
Žádné komentáře:
Okomentovat