Peter Carter

Přezdívka hráče: Mercy
Jméno a příjmení: "Peter" neboli Drake Carter, po pár letech v Salemu se přejmenoval
Stav: Svobodný
Rodina:

• Michael Carter † - Otec. Bohatý podnikatel, který trávil hrozně moc času v práci, ale, když byl doma, byl to ten nejlepší táta na světě. Zemřel nedlouho potom, co se dostali do této doby i s jeho matkou.

• Patricie Carter † - Matka. Jeho táta vydělával dost na to, že mohla být doma, takže s ní byl skoro pořád. Neměl moc přátel, tak se ho vždycky snažila nějak zabavit, rozveselit. V den, kdy se dostali do Salemu, zemřela stejně jako jeho táta.

• Fred Carter - Starší bratr. O sedm let starší brácha. Peter je teď stejně starý jako on, když s rodiči odjeli a potom už se k němu nevrátili. Občas mu chybí a tak přemítá nad tím, co se s ním asi stalo. Dřív snil o tom, aby ho našel.

• Brenda Carter - Babička. Neví, jestli ještě žije nebo už se připojila k jeho rodičům, ale vážně doufá, že se ujala Freda. Vždycky potřeboval pevnější ruku a jestli skončil u ní, tak z něj určitě vyrostl slušnej chlap.

• Geraldine Gardner † - Stařenka, která se ho ujala. Byla to stará čarodějka žijící v lese. Objasnila mu, co se stalo, jak se tady ocitl a potom si ho vzala k sobě. Naučila ho všemu, co se mu mohlo hodit, aby přežil v lese. Dva roky potom zemřela.

• "Fousek" Bruce Baily - Nejlepší přítel. Seznámil se s ním po smrti Geraldiny, když ho odvedli do sirotčince. Je jediným člověkem, který zná jeho pravé jméno a taky jediný člověk, který ho dokáže udržet na uzdě. Spolu naplánovali a zrealizovali útěk ze sirotčince. Později mu začal říkat Fousek, protože se dokáže pohybovat lehce a potichu jako kočka a taky mu to přišlo vtipný.

• "Cink" Honey Luis - Na Honey narazili s Fouskem rok po útěku ze sirotčince. Žebrala na ulici o pár mincí nebo aspoň kousek chleba. Chvíli jí pozorovali, než to vzdala a odešla. Po pár dnech ji viděl znova, tak jí nabídl, ať se k nim přidá. Přijmula a za nedlouho jí začal brát jako svoji zvonilku a říkat jí Cink, ale jen za jejími zády. Má trošku nevyzpitatelné změny nálad a občas jí to štvalo.

• "Dolar" Ghulam - Mladý černý otrok, kterého s Fouskem a Cink zachránili při svém prvním pokusu o vydělaní si peněz přepadením povozu. Bohužel to byl povoz s otroky. Pro ty tři to byl smolík, ale pro Ghulama asi ten nejšťastnější den v životě. Jeho rodiče mu dali jméno, které vyloženě znamená otrok, tak si myslel, že je jeho osud předem daný, ale mýlil se. Peter mu začal později říkat Dolar, protože se ukázalo, že je fakt dobrej lapka a nenechá ani cent, takže je většina lupu jeho zásluha.

• "Nose a Ušák" Shawn a Liam Portovi - Nevlastní bráchové. Mají stejného otce, ale jiné matky a pořád to připomínají. Byli ve stejném sirotčinci jako on a Fousek. Znali je už dřív, v sirotčinci, ale moc si jich nevšímali, každý si hleděl svého. Ale jednou za nimi sami přišli a chtěli se k nim přidat. Doslechli se, že nějaký staří známí si v lese hrajou na lapky a že to jsou oni dva. Nebylo si co rozmýšlet, když jim nabídli, že je udaj, když je nevezmou sebou. Nakonec ale nebyli úplně k zahození. Liam věděl o všem, co se šustlo a Shawn měl nos na průšvihy, poznal, když něco nesedělo, prostě zatraceně dobrej instinkt. Takže dobrá posila do jejich řad.

• Liška - Zvíře, které vídal už od příchodu do Salemu. Chodila kolem něj, když byl malé dítě a už tehdy čas od času našel před dveřmi nějakého toho kkrálíka nebo něco takového. Nikdy ho ani nenapadlo, že by liška mohla být člověk, ale po své přeměně na vlkodlaka cítí, že to není jen obyčejné zvíře. Ještě sice neviděl na vlastní oči, jak se mění na člověka nebo naopak, ale má pocitstyl, že to je jen otázka času, sic od jeho přeměny nechodí moc na jejich ostrůvek, pořád ji cítí všude okolo.

Rasa: Vlkodlak
Věk: 17
Povolání / Kasta: Lapka / Spodina
Náboženské přesvědčení: Nevěří v žádného Boha. Vlastně by se dalo říci, že za Boha uznává sám sebe. Ne, že by byl nějaký namyšlenec, co by o sobě měl kdo ví jaké mínění, ale bere to spíš tak, že si může vzít, co se mu zachce, dělat si, co se mu zachce, a občas si hraje na Boha ve smyslu mezilidských vztahů.
Portrét: Jonathan Whitesell

Sám by svoji povahu a chování shrnul do tří slov, která to vystihují. Syndrom Petra Pana. Od malička to byla jeho nejoblíbenější pohádka od Disneyho a on chtěl být jako Peter Pan. Kdo by taky ne? Žít si takhle v Zemi Nezemi, bojovat s piráty a krást jim poklad, kamarádit se s vílami, létat... Byl prostě jako každé normální dítě s těmi bláhovými sny, které zahrnovaly kouzla a ne žádné starosti dospělých.

Po smrti jeho rodičů se mu naskytla taková příležitost Peterem Panem být. Sice o jeho pohádkovém hrdinovi nikdo vyloženě neřek, že je sirotek, ale musel jím být. Když byl v sirotčinci, měl okolo sebe spoustu "ztracených chlapců" vlatně mu všechno nahrávala k tomu, aby si jeho tou dobou ještě dětská hlava vsugerovala, že je Peter Pan. Takže se tak stalo. Děti bral jako své osobní ztracené chlapce a ostatní jako piráty.

Jedna jeho část, ta převážná, začala koukat na svět očima kluka, který umí létat a nikdy nevyroste. Nikdy ho nespoutá žádná dospělácká pitomost a vždy bude volný. tuhle myšlenku částečně přenesl i na svoje přátele, ale ti se nedokáží dívat na svět úpně stejně jako on. Nejsou z 21. století, neví, kdo je vlastně Peter Pan. Ale to mu vyloženě nevadí. Kdyby to věděli, tak by vyzvídali jeho pravé jméno a to by v něm leda tak vyvalávalo nechtěné vzpomínky.

Co se týká oněch přátel, tak se o ně stará o něco lépe, než tomu bylov pohádce. Více na ně dohlíží a hlídá je, má i pravidla, aby byli v bezpečí. Salemský les není žádná legrace a on to moc dobře ví. Jeho racionální část si palčivě uvědomuje, co se jim může stát, když si nebudou dávat majzla. Ale nechce udržovat své přátele jen ve strachu ani to neděla, nestraší je, teda když nepočítá sezení u táboráku a vyprávění strašidelných historek. Více méně se snaží životy jich všech předělat na zábavu a dobrodružství, na hru. Honba za pokladem, ta zatím vede. Nejlepší hra. Přepadávání povozů, "pirátských lodí", projíždějících lesem. Zkrátka zábava a dobrodružství.

Má v sobě i slušnou dávku provokatéra. Začíná to už u těch přezdívek, které rozdal každému. Nikomu z nich se to nelíbí, ale jemu jo, takže jim tak prostě říkat bude, rád je tím i štve. Tedy krom Cink, Honey. S té má totiž respekt. Dokáže být pěkně děsivá, když se naštve, ale kluky zkrátka neřeší, ty by lehce přepral. Je silnější než oni a je si toho vědom. Ale to není zdaleka konec jeho seznamu provokovaných osob. Ještě na něm má jakéhokoliv obchodníka ve městě, drhé vychovateklky z místního sirotčince, když jde náhodou okolo nebo i nějaká ta mladá nevěstka, když se před ním nakrucuje. Ty ho vlastně baví provokovat hodně, vždycky se tak pěkně tváří, když jim dojde, že si z nich dělá jen prdel a ještě do nich rejpe, dokud neodejdou.

Asi v poslední řadě, co stojí za zmínku je aspekt jeho chování ve vlčí podobě. Než se stane, vždycky se před vyhoupnutím měsíce snaží dostat, co nejdál od přátel, ale, když se promění vrátí se a hledá způsob, jak se k nim dostat. Jeho vlčí já touží po tom, je všechny zabít a rozsápat.

Zlozvyky: Jedním zlozvykem je, že občas, možná trochu častěji než občas, myslí rychleji než mluví a z jeho vět pak vznikne několik slov, co v kontextu nedávají smysl. Křupe klouby, všude, kde to jde a někdy jen proto, aby tím naštval ty, kterým to vadí.

Základní schopnosti:
▲ Velká síla
▲ Zesílené smysly

Schopnosti navíc:
▲ Boj na blízko - silnější
▲ Telepatie - střední
▲ Odolnost vůči nemocem -nižší

Dobře bojuje s dřevěnou tyčí vlastní výroby a když na to přijde zvládá i rvačku pěstmi. Telepatii se už pamalu také naučil ovládat, ale je to pro něj těžší, než by si mohl kdo myslet, stále neumí dost dobře kontroovat tok myšlenek a soustředění, takže mu občas unikne něco, co nechce, ale už méně často.

Mezi jeho slabiny patří to, co u každého jiného vlkodaka.

Narodil se roku 2000 v New Yorku. Měl celkem normální dětství. Starší bratr se s ním čas od času hádal, občas ho srovnal, když se mu něco nezdálo na chování malého Draka, ale furt se měli rádi. Maminka s nimi byla doma a starala se o ně. Jeho taťka zase vydělával, dost na to, aby jim vůbec nic nechybělo.

Drake byl malý snílek, co zbožňoval pochádky, zatímco jeho bratr si z něho utahoval. Prý že desetiletý kluk by se už mohl zajímat o lepší věci, než hromadu dětských slátanin, co si může pustit na DVDíčku. Byl o sedm let starší a už chodil na střední školu. Nebylo zas tak udivující, že byl takový, ale Draka to mrzelo. Ale čekat nějaké city od pubertálního výrostka, co hraje rugby by stejně nemělo valný smysl, takže to nechal být. Bráchové občas bývaj takový.

Ten samý rok jeli s rodiči navštívit jednu tetu, kterou ani neznal a předtím o ní neslyšel, takže se mu moc nechtělo, ale nechal se přemuvit, když mu rodiče řekli, že budou projíždět Salemem, slavným městem, kde upalovali čarodějnice a pořád je údajně přesyceno magií, a slíbili mu, že se tam zastaví. A vážně to splnili, jenže město naoplátku nesplnilo jeho očekávání. Byla to jedno velká turistická atrakce. Tak aspoň překecal rodiče, aby se šli kouknout do lesa, třeba i na houby.

Zádrhel nastal, když se začalo stmívat a oni nemohli najít cestu pryč. Tou dobou už ani nebyli ve své době. Všude okolo slyšeli vytí a blížící se vlky, jak si myslel. Jeho tatínek řekl jemu a mamince, ať vylezou na strom, prvně vysadili jeho a mamka mu řekla, ať leze výš, že bude hned za ním, když přiběhl vlkodlak. Jeho první setkání s tou potvorou. Roztrhal oba jeho rodiče, ale on byl díky nim dost vysoko, v bezpečí, takže na něj nedosáhl a nic se mu nestalo. Zvíře odešlo, když se ukazovali první známky úsvitu. Až v poledních hodinách si troufl slézt ze stromu.

Seděl tam u své matky a otce, kteří byli na kousky, když ho našla Geraldine. Vzala ho k sobě. Vysvětlila mu, kde je a jemně se mu pokusila objasnit, že jeho rodiče už nejsou. Jako by to nevěděl. Jako by se nedíval, jak je to trhá na kusy. Ale nemohl se na ni zlobit, mohl jí být jedině vděčný, že se ho ujala. Bydlela hlouběji v lese na malém ostrůvku na rybníku nebo menším jezeře nebo na čem. Prostě ze všech stran byla voda a mohla se tam dostat jen na loďce nebo přeplavat. Řekla mu důvod, přoč je zrovna tady. Vlkodlaci. Neumí plavat, takže je člavěk na ostrůvku zcela v bezpečí.

Ale stáří stejně neunikne. O dva roky později na tuto nemilou věc zemřela. Pohřbil ji a šel do města. Neví ani jak, ale skončil v sirotčinci. Byl trochu mimo. Opět ztratit jediného člověka, kdyby to chtěl někdo specifikovat, čarodějku, co měl. Zase byl sám. Ale v sirotčinci potkal Fouska. Netrvalo dlouho, než se z nich stala nerozlučná dvojka. Potom, co ho poznal, sám sebe přejmenoval na Petera a nikomu jinému nikdy neřek svoje pravé jméno. Bylo to jejich tajemstvím. Později, když mu bylo třináct a jeho komplicovi taky tak, rozhodli se zdrhnout ze sirotčince. Nebylo to zase něco tak těžkého, nehlídali je jako v jeho době, prostě brnkačka, ale pro dva mladé kuky to bylo něco.

Rok žili z drobných krádeží po městě, spíš jídla než nějakých ceností. Jednou, když procházeli městem, všimli si holky, která žebrala na ulici. Peterovi se ten výjev dostal pod kůži. Vychrtlá, v potrhaných šatech tam prosilo o pár mincí nebo kousek chleba, ale nikdo o ni skoro nezavadil pohledem. Fousek se zdekoval a šel sehnat něco k snědku, ale on tam seděl a pozoroval ji. Nakonec to vzdala a odešla. Sledoval ji do slepé uličky. Zarazil se hned, co vešel na kraj. Schoval se za roh a sledoval tu holku, jak se mění. Trvalo to pár hodin, ale nakonec tam místo dívky byl vrabčák. Nešlo mu to do hlavy, ale když ji o pár později viděl znova, nabídnul jí, aby se přidala k nim. Takže byli tři.

Pár měsíců na to se jejich skupina opět rozrostla, když si umanuli, že v lese přepadnou povoz. Představovali si valouny zlata, ale místo toho je čekal vůz s otroky. Neví vlastně proč, ale zachránili jednoho chlapce. Vypadal podobně jako Cink, než se jí přijali mezi sebe, vyhuble a křehce. V jednom ohledu to bylo zklamání. Chtěli vysněný poklad a dostali krk navíc, ale ten tmavý klučina se časem ukázal jako nejlepší zloděj z nich všech.

Po roce, když Peterovi a Brucovi bylo patnást, Ghulamovi čtrnáct a Honey třináct, se k nim přidali nebo spíš vetřeli dva bratři jeden v jeho věku, Shawn, a druhý, Liam, ve věku Honey. Znal je ze sirotčince, ale moc se s nimi nebavil. To se ale v tu chvíli změnilo. Vlastně byli docela fajn a taky se jim hodili. Jenže čím byla jejich skupina větší, tím více byli nápadní a ve městě začívali být více na ráně, takže se rozhodl, že by se mohli přesunout tam, kde bydlel se Geraldinou, což se mu jednou málem stalo osudným. Ještě neměli pravidla a Shawn se o úplňku vydal z ostrova. Už byla skoro tma, když se vynořil z lesa jakoby nic. Loďka byla na druhém břehu, takže za ním Peter, co nejrychleji doplaval, protože Shawn neslyšel, co mu říká nebo to jenom hrál. Když vylezl na břeh už se tam objevila první potvora. Rychle nacpal do loďky a odstrčil od břehu s příkazem, ať pádluje. To už ho chňapla ta příšera a zakousla se mu do nohy, tou druhou to kopl do čumáku a když ho pustil, dohrabal se rychle k vodě a plaval.

Probral se o několik dnů později s kousancem na noze a bez vzpomínek na to, co se dělo během předešlých dnů. Když se zotavil dost na to, aby mohl chodit aspoň o holi, začal pociťovat změny. Měl větší sílu, taky se zlepšil, co se týkalo boje. Tušil, co se stalo, takže se nechal o dalším úplňku odvést na druhý břech, ale řekl Fouskovi, ať se drží poblíž, kdyby se mýlil, ale nemýlil se. Bylo to tak, byl z něj vkodlak.

Když se provalilo tohle, tak i Honey šla s pravdou ven. A ukázalo se, že jako vrabec dokáže mluvit ostatním v hlavě. Díky tomu přišel na to, že on to dělá taky, ale kdykoli, nejen o úplňku, když není sám sebou. Ale zjištění o Cink jim pomohlo víc. Vypracovali taktiku v přepadávání povozů. Liam zjistil, kdy a co má přijet do města, Shawn na základě informací zjistit, jestli to má cenu risknout nebo ne a naplánoval provedení, Honey jako vrabec kontrolovala okolí a díky své úžasné schopnosti informovala o tom, co se děje a jak daleko je jejich cíl, no a on, Bruce a Ghulam se postarali o zbytek. Postupem času se o nich hodně proslíchalo. Zlodějíčkovská skupina Děti lesa, banda lapek, jednu dobu se o nich mluvilo tolik, že se na nějakou dobu stáhli. Vlastně skoro na rok. Začali se normálně pochybovat ve společnosti a chovali se jako běžní občané, ale nastřádaný lup už jim došel, takže zase pomalu začínají shánět informace a připravovat se na další prácičku.
 

xxx