Safira Tearwind

Přezdívka hráče: Saf
Jméno a příjmení: Safira Tearwind
Stav: Svobodná
Rodina: 

• Jane Tearwind - matka

• David Tearwind - otec - mrtev

• Michael Tearwind - bratr

Rasa: Člověk
Věk: 19
Povolání: Sběračka
Náboženské přesvědčení: Uznává přírodu
Portrét: Emily Rudd
 

Safira je hodné, přátelské a dá se říci že i trochu stydlivé děvče. Má problém zapojit se do kolektivu a také jí trvá déle než se s někým seznámí. Pokud už se v nějakém kolektivu ocitne, je spíše tichá a snaží se neůsobit moc nápadně. Má raději chvíle kdy si může s někým popovídat mezi čtyřma očima, než když je kolem ní houf lidí. Když je smutná, s nikým nemluví když to není nutné. Nerada zatěžuje ostatní svými problémy a tak se v čas kdy je smutná, většinou lidem vyhýbá. Mnoho lidí si o ní myslí že je slabá a ve vzteku by nedokázala udeřit. Právě naopak, ve vzteku už zabíjí jenom pohledem (ne doslovně) a když na to příjde, prát se umí dobře. Všechno co umí jí naučil její otec. K otci vždy měla nejbližší vztah, dokud nezemřel na nemoc, na kterou nebyl v té době lék. K ostatním členům rodiny (i když jsou jenom dva) má chladný vztah, stejně jako oni k ní. Safira miluje přírodu a všechny druhy zvířat. (Až na hmyz, ten jediný by nejraději zprovodila ze světa. Ale včely a motýli schvaluje. ) Protože miluje přírodu a ta většinou nejvíce ožívá na jaře, tak je jaro jejím oblíbeným ročním obdobím. Mnohokrát na jaře si plete věneček z lučníh květin a nosí ho celý den na hlavě, připadá si tak svobodná a šťastná.

Zlozvyky: Při každé konverzaci s někým jiným si svými nehty štíme do kůže na jejích rukou.
 

▲ Instinkt
▲ Empatie
 

Safira je zručná, šikovná a také pracovitá. Rozumí přírodě a nějakým zázrakem si občas rozumí i se zvířaty. (Ne že by s nimi mluvila, ale dokáže vycítit jejich náladu, pocity a tak nějak z toho usoudí co jim probíhá hlavou.) Její slabinou je stres a špatné vzpomínky. Když je vystresovaná, nedokáže se na nic soustředit a není schopna normálně fungovat. Většinou ve vážných stresových situacích se jí podlamují nohy a není schopna pohybu. Při špatných vzpomínkách je to podobné, obzvlášť když jí je někdo připomene.
 

Safira se narodila do v celku chudé rodiny. Její rodiče jí zpočátku milovali a dali jí jméno Safira podle jejích safírově zbarvených očí. Snažili se jí dát vše co šlo, dokud se nenarodil její mladší bratr, který si získal matčinu přízeň a od té doby za všemi problémi stála Safira. Její otec jí vždy chránil a snažil se její matce domluvit, ale většinou to skončilo hádkou, nebo výpraskem pro Safiru. Nikdy nechápala čím si její bratr tu přízeň vysloužil. Od té doby většinu svého času trávila s otcem. Učil jí spoustu věcí, které by se jí mohly v životě hodit. Jako vždy, když se jí zdálo že je šťastná - život jí bodnul kudlu do zad. Její otec vážně onemocněl a lék na tu nemoc nebyl. Celý svět se jí zhroutil, jediný člověk který ji miloval zemřel a jako vždy jí to její matka dávala za vinu. I když to nebylo možné. Od té doby byla matkou dále a mnohem více, dalo by se říci, šikanována. Když dosáhla svých 18 let, neváhala a opustila domov. Zabydlela se ve starém domku, ve kterém bydlela její babička dokud též nezemřela. Každým dnem pracovala na opravách domu a i když to pořád nebylo nic moc, bylo to pro ni lepší než žít s její matkou.
 

xxx
 

xxx