Sebastian Atterberry

Přezdívka hráče: Mercy

Jméno a příjmení: Sebastian Atterberry

Stav: Svobodný

Rodina:

• Tobias Atterberry - otec a muž, který mu přenechal řemeslo a odstěhoval se i s manželkou ze Salemu. Sebastian ho má rád, ale už se s ním roky neviděl.
• Liliana Atterberry - matka, která se uzavřela před ním i před světem po smrti jeho starší sestry. Pro něj i pro bratra byla spíše tělem bez duše bloudícím po jejich domě.
• Daniella Atterberry - sestra, kterou nestihl dost dobře poznat on ani jeho bratr. Pamatuje si jen, že ji zavraždili v jejích patnácti. Jemu tou dobou bylo šest.
• Gabriel Atterberry - bratr, dvojče, jen o pár minut mladší než Sebastian. Od mala spolu soutěžili, ale nakonec to byl Sebastian, kdo zůstal v Salemu a Gabriel zase ten, kdo odjel s rodiči do jiného města a díky tomu ale získal postavení jako člen městské rady v jiném městě a hrozně rád mu to jezdí předhazovat. (nevypadají úpně stejně)
• Katharina Rider - žena, kterou miloval a chtěl si ji vzít. To ona ho z něj udělala kožoměnce. Než se ale stihli vzít upálili ji za čarodějnictví.

Rasa: Kožoměnec

Věk: 29

Povolání/Kasta: Kapitán stráží / vyšší společnost

Náboženské přesvědčení: Neobrací se k žádné víře. Ale nechlubí se tím.

Portrét: Dylan O'Brien

V Sebastianovi se toho skrývá více, než by si jeden mohl myslet. Na jednu stranu je tu milý, mladý můž, který chce své město zbavit všeho zla a na tu druhou je tu šílenec, který ubližuje, ba i zabijí ženy, které má rád a začínají se mu dostávat pod kůži.

Na první dojem se vám tento mladík rozhodně bude jevit jako muž, který je obětavý, čestný a důvěryhodný, co se týče jeho nově nabitého postu jakožto vrchního strážce zákona. Svoji práci bere velice vážně. Je pro něho čest, že může stavět před spravedlnost ty, co se provinili. Má to i trochu osobní důvody, že se chtěl za každou cenu stát kapitánem stráží. Hluboko uvnitř se mu zakořenila touha po spravedlnosti pro všechny, protože jeho zavražděné sestře se jí nedostalo. Takže je do své práce někdy zapálený natolik, že odsune do pozadí jakoukoli svoji další stránku. Což občas způsobuje, že se ostatním zdá chladný a bezcitný.

Ale to není vůbec pravda. Bast je úžasné milý a pozorný, ale jen málokdy má čas a náladu to před ostatními ukázat. Kdyby neměl své cíle, které chce mermomocí vyplnit, tak by už jistě lapil nějaké ženské srdce do svých sítí díky své milé povaze a gantlemanskému jednání. Nedá se o něm říct, že by neznal zásady etikety a slušného chování, ale to se přeci jen využívá ve společnosti a tam si on připadá jako slon v porcelánu a čím víc se snaží vypadat sebevědomě a neplácat páté přes deváté, tím vic vypadá jako hloupý, nemotorný šašek, proto se společnosti spíše straní a věnuje se svým povinnostem nebo volí společnost jiného typu, krásné dámy v místním bordelu, před kterými ho nemusí tížít žádné společenské konvence.

Potom tu je ale druhá jeho stránka, když se v něm probudí zvířecí pudy. To se z něho stává lovec. Ne, že by byl stále ve své zvířecí podobě, ale není ani úplně sám sebou. Je jako úplně jiný člověk, sebevědomý, šarmantní, okouzlující a lamač srdcí. Dělá to, na co by normálně ani nepomyslel. Chodí na plesy a další společensky významné akce, na kterých se stejně jen prodávají mladé holky na vdávání jako dobytek. A on sám občas využije těchto naivních husiček k menšímu povyražení.

Ale to ony nejsou vyloženě součást lovu. On loví spíše nevinné dívky s chudinské části města, které nebude nikdo postrádat. Nemůže si pomoct, prostě je musí mít. Vždy jim nabízí lepší život a ony mu na to vždy naletí, protože kdo by nevěřil kapitánu stráží, ale, než si to stihnou uvědomit, už je většinou svazuje a pomalu zabíjí a vyžívá se v tom jak křičí, snaží se ze všech sil uniknout hroznému osudu a i v tom jak prosí, aby je nechal jít a dusí se sliby o tom, že nikomu nic neřeknou, ale on nikdy nepřestane, dokud není po všem a z děvčete, které za nic nemohlo, nezbude jen mrtvola, z které utekl život a pomalu z ní utíká i teplo. 

Potom se teprve vrátí k normálu a zžírá ho vina. Neví, proč se mu to děje. Ale nejspíš to byla chyba, co se stala při rituálu, diky kterému se z něj stal napůl kojot.

Zlozvyky: Mezi jeho zlozvyky rozhodně patří alkohol a občas zavítá i do nevěstince, ale to není vyloženě zlozvyk, protože je to chlap. Jeho největším a nejhorším zlozvykem je asi to vraždění. 

Základní schopnosti:

▲ Schopnost měnit se na zvíře [kojot]

▲ Zesílený smysl [sluch]

▲ Rychlost 

Schopnosti navíc:

▲ Boj na blízko - silnější

▲ Ovládnutí zvířecí mysli - slabší

Nemá rád oheň a hlasité zvuky. Je hodně náchylný na nemoci, co se týká jeho kojotí formy. 

Narodil se v Salemu do šťastné rodiny, čítající pět členů. Jeho otec byl voják a sloužil v městské straži, takže nebýval moc doma a starala se o něj a o bratra hlavně matka s jeho starší sestrou, ale i s tím malým množstvím volného času, co Tobias měl, si vždycky našel čas na svoje kluky a hrál s nimi na vojáky. Basta to bavilo od malička a byl pevně rozhodnutý jít v otcových šlépějích.

Všechno šlo jako na drátkách. Oba kluci rostli jako z vody a i když se kočkovali, tak se o sebe stejně starali navzájem, jejich rodiče byli šťastní a jejich sestřička se učila, aby se mohla nějakým způsobem prosadit a nemusela být jen další puťka v domácnosti. Ale naneštěstí se jí tohle přání nemohlo vyplnit, protože ji zavraždili. Nejdříve nikdo nevěděl, co se s ní stalo. Jednoho dne prostě zmizela. Nikdo nevěděl, jestli utekla z domova nebo jestli jí někdo něco udělal. Jejich rodiče se skoro modlili, aby to byla ta první možnost, protože i to by bylo lepší, nikdo by neměl přežít své děti. Ale Bastovi to ještě nedocházelo a neměl tušení, co se děje, jen mu chyběla sestra. Po necelém týdnu ji někdo našel v lese pomalovanou zvláštními symboly a s podříznutým hrdlem.

Jeho otec se hořečně snažil zjistit, kdo to udělal, ale naneštěstí nebylo po žádném pachateli ani stopy, takže Daniellina vražda zůstala bez odezvy. Ale to Basta ještě více dohnalo k touze stát se strážcem těch, co by mohli skončit stejně jako jeho sestřička. Takže zatímco jeho bratr pořád vymýšlel, co by chtěl dělat a u ničeho dlouho nevydržel, on už měl ve všem jasno adržel se svého cíle. Díky tomu začal trávit hodně času s jejich otcem, což v Gabrielovi vyvolalo neskutečnou žárlivost, protože ti dva byli pořád jen spolu a jeho zanedbávali a musel trávit čas jen s matkou. Tím se jejich vztah ještě více vyhrotil a Gabriel už s ním nechtěl mít nic společného.

Když jim bylo třiadvacet, tak jejich otec usoudil, že už jsou dost staří na to, aby se o sebe zvládli postarat sami a že na jednoho z nich přepíše dům. Po dlouhém rozhodování nakonec vybral Sebastiana. Přenechal mu jejich rodiný dům i svoje místo v městské stráži a s matkou i bratrem se odstěhoval do jiného města pár desítek mil od Salemu. 

Bast bral svoji práci tak vážně, že skoro zapomněl žít svůj život, ale jen do chvíle než poznal svou první lásku, Katharinu. Zamiloval se do ní hned, co jí prvně spatřil a vypadalo to, že i ona jeho, jenže skutečnost byla trochu jiná. Ve skutečnosti to byla čarodejnice, která si na něm chtěla vyzkoušet svoji moc a prozkoumat, co vlastně se svými kouzly dokáže. Takže se mu vetřela do přízně a získala si jeho důvěru, ale nevydrželo moc dlouho, než to i na její straně vyrostlo v něco víc. Když už mu důvěřovala natolik, aby mu svěřila svoje tajemství, neodradilo ho to a ona mu na vrhla, že by ho mohla změnit, aby spolu měli společného ještě více, jenže si už sama nebyla jistá, jestli to chce udělat. On na druhou stranu ani nezaváhal, byl omámený láskou a chtěl, aby ho s ní pojilo, co nejvíce.

Bylo mu pětadvacet, když ho promněnila v kožomněnce, jenže nebyla dost silná, aby její kouzlo vyšlo bez následků. Někde se ale stala chyba a jeho mysl se propojila s vražednými instinkty onoho zvířete, na které se měl přeměňovat, i když se to neprojevilo hned.

Projevilo se to až v den jejího upálení. Ani jeden z nich neměl tušení, že po ní jdou, ale jednou ji chytili a obvinili z praktikování temné magie. Jen zázrakem z něčeho neobvinili i jeho, ale neodpustili si, aby ho nenutili dívat se, jak hoří, poslouchat, jak kříčí, vidět, jak se zmítá v bolestech, prý aby si příště vybýral líp. Jenže mu díky tomu v hlavě něco seplo. Když ho nechali jít, tak se na několik dní přemněnil na kojota a roztrhal všechno, co mu přišlo do cesty, než se zase uklidnil.

Už nebyl jako dřív, ale díky zvířecím smyslům mu jeho profese šla ještě lépe než kdy předtím. Postupně stoupal výš a výš, až se vyšplhal na druhého zástupce kapitána, což není sice nejslavnější pozice, ale díky nedávným událostem se mu podařilo dostat a na vrchol tohoto žebříčku, tudíž na kapitána stráží.

xxx