Vivian Hayes

Přezdívka hráče: Bochník Veliký, král všech Chlebů na celém Salemu (prostě Bochník)
Jméno a příjmení: Vivian Hayes
Stav: Nezadaná
Rodina: 

• Victoria Haves – Matka, která ji i pojmenovala. V Havesovic rodině je zvykem se jmenovat podle předků, Vivian se jmenuje po prababičce. Matka se o ni nikdy extrémně nastarala.

• Harold Haves – Otec, který byl dost dlouho zaměstnaný jako strážný. Díky tomu Vivian ani její matka nikdy nepracovaly. Když otec konečně přišel na to, že Vivi je jako v oku bouře – pořád se jí něco stávalo – rozhodl se, že ji naučí něco z toho, co umí. A Vivian pro něj v jeho očích stoupla, protože byla jako syn, kterého nikdy neměl. Nebo alespoň o něm nevěděl.

• Narcise Haves – Mladší Victoriina sestra, které matka věnovala veškerou péči. Byla vždycky zakoukaná do Gabriela Atterberryho, občas si ho ale spletla se Sebastianem a dolízala za ním, za což dostala od starší sestry vynadáno. Jinak spolu sestry měly víceméně neutrální vztah.

• Sebastian Atterberry – Muž, který byl jako její bratr. O tři roky mladší Vivian s ním vždycky ve všem soupeřila a snažila se ho porazit – bezúspěšně. Když se většina jeho rodiny odstěhovala, Vivian se rozhodnula, že se s ním znovu začne vídat.

Rasa: Člověk
Věk: 26 let
Povolání/Kasta: Stráže/Střední třída
Náboženské vyznání: Nevěřící, občas navštěvující kostel, aby se neřeklo.
Portrét: Alžběta Trojanová

Vivi kdysi bývala krásná slečna s neposkvrněnou tváří. Což se změnilo s útokem pumy, která její obličej znesvětila. Každopádně ona se to nijak nesnaží skrývat, spíše začala nosit stažené vlasy a honosí se jizvami jako tou nejkrásnější ozdobou. Ale když se baví s někým, komu snaží z nějakého důvodu zalíbit, většinou si je rozpouští, a i když jsou její vlasy krátké, je na nich vidět, že jsou udržované a zdravé.
 

Vivian je rozhodně lehce zapamatovatelná. Je na ní vidět, že je rozhodná a téměř typický vůdčí typ, jenže kdo dnes svěří velení ženě? Možná i proto má Vivi vždycky ten pocit, že se musí před ostatními předvést a ukázat jim, jak silná je. Samozřejmě, jakmile zapadne do soukromí a opadne z ní veškerý stres, stává se mladou ženou, která si s vámi ráda zajde na pivo a pokecá o smyslu života, když je naprosto na mol.
Vivian nemá vůbec tušení, že existuje nadpřirozeno, takže na tohle téma si s ní asi moc nepromluvíte. Ač na to nevypadá, má ráda malé, buclaté králíčky. Vůbec veškerá zvířata, i když ke kočkám má od jistého zásadního momentu v životě trochu dál. Co se týče jejích vyhlídek do budoucnosti, vidí to jasně. Svobodná žena, která má vlastní práva a je uznávaná. Nic jiného si nepřeje a taky na tom pořádně pracuje. V šatech a sukních se necítí svá, pro ni jsou kalhoty a všechno jiného je jen pokus, jak z ní znovu udělat domácí puťku.
Co se týče rodiny a dětí, je nám líto, nemáme zájem – nebo tak nějak by to Vivi popsala. Nějaký manžel? Tse. Nebude doma sedět na zadku a starat se mu o pětici děcek, zatímco její manžel jí bude zahýbat. Co se týče sexuálního života – není aktivní a je jí to jedno. Občas sice skončí v nějaké posteli, ale vždycky oblečená a ve vší počestnosti. Vivian je tak trochu náměsíčná a klasicky si nepomatuje, kam šla, co říkala, nebo dělala, takže se nedivte, když k vám přijde, přitulí se a zase vytuhne.
V noci taky mívá občas noční můry – co se týče manipulací snů, je na to Vivian velmi náchylná i přes to, že neví, že něco takového vůbec jde. Co se týče její ženskosti, samosebou nějakou má. Vivi je velmi přítulná společnice, hlavně když je venku zima, nebo když jí zasednete její místečko. To vás ovšem musí dobře znát. Nesedla by si na klín cizího chlapa, nebo ženy jen proto, že si sedli na její místo.
Vivi velmi ráda čte. Má ráda historické knihy, romány ji nikdy moc netáhly. Sem tam si přečte nějakou tu poezii. Taky má velmi vřelý přístup ke zvířatům, hlavně k těm malým, jako jsou králíci a jiné potvůrky – třeba myšky nebo hraboši. Kolikrát už ji takové zvířátko pohryzalo, ale Vivi se stále brání a stará se o ně. Často i ptáčata, která vypadla z hnízd. Rozhodně se nedá říct, že by byla bez mateřského instinktu, ale nehodlá zahodit kariéru kvůli možná třem rokům.
Nesnáší bezpráví. Nevěří ani na čarodějnice. Podle ní je magie výmysl církve, která si tím chce udržet lidi jako ovce, hezky ve stádečku. Kdyby se před ní prohánělo zvíře, které by mělo být na úplně jiném kontinentu, asi by to svedla na to, že ho sem zavlekli s lodí. A co ošklivé sny? No probůh, stává se. Náhlé ochoření? Bohužel, žijeme v takové době. Vždycky hledá víceméně logické vysvětlení – ale je pravda, že kdyby na ni naběhl vlkodlak, asi by ho hledala jen stěží.

Zlozvyky: Má potřebu všem okolo sebe rozkazovat a k mužům se občas i chová dost povýšeně. Tahle nálada se jí střídá s tou, kdy se naopak o vše stará jemnějším způsobem, kontroluje, jestli jíte a spíte správně a další věci. Vždy se z toho ale rychle otřepe. Taky si nemůže pomoct, a když vidí žebráka nebo jinou lůzu, vždycky mu něco hodí. Co se ale týče namyšlených fracků, vždycky jim dává jasně najevo, co si myslí, i kdyby jen jejími pohledy. Taky si na ní stoprocentně všimnete, že je šíleně soutěživá, zvlášť co se mužů týče. Čím se jí víc líbíte, tím víc by vás nejraději v nějaké disciplíně zakopala do země.
 

Základní schopnosti:

Instinkt
Empatie (Střední)

Schopnosti navíc:

Boj beze zbraně (Slabé)
Boj se zbraní – na blízko (Silné)

Co se týče zbraní, Vivian se snaží pokrýt všechno. Od těch nablízko po ty na dálku. Na blízko je velmi dobrá šermířka, přeci jen to je nějakou dobu její vášeň. Jako každý ze stráží umí střílet samosebou i ze zbraně, ale není to tak efektivní, protože její zábava vždy byl šerm. Proto má i vlastní meč, na který je jak se patří pyšná, ačkoliv ho nepoužívá – kdo se diví, v této době. Vivian nikdy nevynikala v šití a starání se o domácnost, takže nečekejte, že z ní bude příkladná manželka. Vařit sice umí a rozhodně lépe než na hranici za otravou, ale nemá důvod vařit a ani péct, protože si víc přijde jako muž než žena, což často dává najevo.
 

Vivian se narodila jako první dítě do rodiny Havesových, kteří už spoustu let sloužili jako vojáci a strážní ve městě nedaleko od Salemu. Vivian byla vychovávána víceméně chůvou, protože ve dvou letech do rodiny přibyl další člen – Narcise. Matka věnovala mladší dcerce veškerou pozornost, až bylo zvláštní, že druhou dceru zanedbává – otec i matka byli stále mladí, s životem před sebou a se spoustou vlivných přátel. Otec často jezdil za rodinou Atterberryových do Salemu, kam často bral i manželku s Narcise.
Obě dvě slečny, matka i dcera, se ale postupně rozhodly, že tam jezdit nebudou – Narcise po té, co ji sestra jednou uhodila, protože se motala okolo Sebastiana, kterého si spletla s Gabrielem. Přeci jen to bylo malé dítě a ty rozdíly, co už rozeznávala Vivian, ještě tak úplně v malíku neměla. Od té doby zůstávala Victoria s Narcise doma a otec tolik Vivi nekontroloval, takže si mohli se Sebastianem dělat, co chtěli. Pro Vivian to vždy byl velký oddych od toho, co na ni nakládali doma. Jakožto dcera někoho ze střední třídy měla být hlavně závislá na muži a poslušná ovce, co uklízí, což se jí nelíbilo a dávala to najevo, když si hrála se Sebem. Nejednou to skončilo málem vypíchnutým okem, když spolu šermovali klacky. Když na to Vivian vzpomínala, vždy to označovala za zlaté časy svého dětství. Vlastně si žila dost bezproblémově až do nějakých dvanácti let. Otec zjistil, že ho matka podvádí – což vysvětlovalo, proč byla Narcise černovlasá, na rozdíl od celé světlovlasé rodiny.
Nejhorší na tom všem bylo, že svého milence navštěvovala hlavně v době, kdy se nacházel i s malou dcerkou u Atterberryových. Otec začal v té době být dost agresivní a Vivian často utíkala ven. Jejich návštěvy se zkrouhly na minimum. Při jedné takové návštěvě měl otec příšernou náladu. Vivi se raději vytratila se Sebem někam pryč, kde si s ním hrála… víceméně. Už to byly starší děti a Vivian ho brala jako nejlepšího přítele, kterému mohla říct cokoliv. To všechno tehdy ale přerušil otec, který si pro ni přišel, celý rozžhavený do běla a své dítě s ním donutil odjet. Vzhledem k tomu, jak se choval, jak ji tehdy nelítostně chňapl za ruku a odtáhl ke koním, si myslela, že už se nikdy neuvidí.
Její nechuť vůči všem povinnostem tehdejší ženy stále gradovala a bylo stále horší ji udržet na uzdě. Protože se snažila zavděčit matce, ještě se nějakým způsobem držela zkrátka, ale když jejich matka ve Viviných 15ti letech utekla se svým milencem, ztratila dívka veškeré zábrany a musela se začít starat o rodinu. Otec vydělával a Vivian musela obstarávat veškeré záležitosti okolo toho – nenaštěstí to ale nevydržela dlouho a její mladší sestra se do toho brzy pustila za ni, za což jí byla Vivian vděčná.
Od té doby šlo všechno okolo ní od desíti k pěti. Vivi se často až divila, že otec ještě zvládne vydělávat na poměrně slušnou domácnost. Často se vytrácela ven, jen tak se procházet do přírody. V téměř 17ti letech se celá rodina po dlouhé době sebrala a odjela do Salemu na slavnostní jmenování nějakého hodnostáře – Vivi si nikdy nezapamatovala, o co tehdy šlo. Spíš ji poznamenala jiná událost. Tehdy po dlouhé době viděla dvacetiletého Sebastiana Atterberryho po celých pěti letech. Byla nadšená. Vivian se tehdy rozhodla, že ji nebaví sledovat slavnost a šla se projít skrz Salem, který neznala. Kdyby se tehdy Sebastian nerozhodl jít za ní, skončila by hůř než se sníženým egem. Jeden muž si ji tehdy zatáhl do uličky a Vivian, která se neuměla prakticky vůbec bránit, protože ji to nikdo neučil, a chtěl ji znásilnit. Sebastian naštěstí zasáhl včas.
Bylo to dost zvláštní, ale její otec ani teď nepovolil, i když se Sebastian přimlouval, nehodlal ji učit žádné sebeobraně. To přišlo až o rok a půl později, kdy byla Vivi opět na jedné ze svých procházek a potkala se s velmi nepříjemným zvířetem – pumou. Kdyby ji tehdy nezachránil lovec, který pumu stopoval a rozběsnil, určitě by dopadla hůř než s jizvami na obličeji, pravačce a pár dalšími na hrudníku. Tehdy ji otec začal učit šermovat a bránit s na blízko. Vivian to chytlo a chtěla jít v otcových stopách. Učil ji přibližně dva roky, než se Vivi rozhodla, že se přihlásí kde zdejším strážím. Tam moc dlouho nevydržela, protože ji zdejší velitel stráží nebral vážně. Nakonec, po celých třech letech, které pro ni byly jako krátká doba, změnila pole působnosti. Chvíli byla ještě v jiném městě, celých dva a půl roku, kde si dokázala sjednat jakž takž autoritu – po té, co přišli nováčci, už to tak moc nešlo a ona měla znovu problém s těmito sexuchtivými pijavicemi.
Otec jí tehdy doporučil, že by mohla odjet za Sebastianem do Salemu a vylíčil jí, že je momentálně zdejší velitel stráží a tak by se tam mohla uchytit. Toho nápadu se Vivian nadšeně zhostila a za tři dny už seděla v domě velitele stráží, který nejspíše ani nečekal žádnou návštěvu. S jasným úmyslem, že se přidá ke strážím přidala ještě jeden další – rozhodla se, že bydlet se Sebastianem bude to nejlepší.

xxx